Bez jejich práce by řada snímků byla jen polovičních. Hudební skladatelé umí film dotvořit a posunout na vyšší úroveň. Právě filmová hudba se stane jedním z hlavních motivů 58. ročníku Zlín Film Festivalu, který bude krajské město hostit od 25. května do 2. června 2018.

„Filmová hudba je velkým fenoménem kinematografie. Odkaz hudebních velikánů připomeneme v samostatné sekci. Každý den bude věnován jednomu jménu, mezi nimiž nebude chybět Zdeněk Liška, Karel Svoboda, Petr Hapka nebo Petr Skoumal,“ uvedla programová ředitelka festivalu Markéta Pášmová.

Výběr skladatelů souzní s tím, že přehlídku, kterou v minulých letech navštívilo přes sto tisíc lidí, organizátoři zaměří u příležitosti oslav stého výročí založení Československa na československou kinematografii.

Jakými filmy autory připomenou, zatím pořadatelé nechtějí prozradit. Uvedení skladatelé jich však mají na kontě nespočetné množství.

Zdeněk Liška, jenž začínal v kudlovských ateliérech, spolupracoval mimo jiné s ikonami zlínského studia – Hermínou Týrlovou (film Míček Flíček) a Karlem Zemanem (Vynález zkázy, Baron Prášil). Složil také hudbu k oscarovému Obchodu na korze.

Neméně se do paměti dětí zapsala melodie z animovaného seriálu Pat a Mat od Petra Skoumala nebo ze slovenské Perinbaby či Panny a netvora od Petra Hapky.

Rovněž Karel Svoboda je podepsaný pod desítkami děl, generace dětí znají jeho hudbu například ze Včelky Máji, Tří oříšků pro Popelku a Návštěvníků.

Připomenou i hudbu z filmových počátků

Na festivalu budou mít zájemci také možnost seznámit se s úplnými počátky české kinematografie.

„Řada diváků si nejstarší české filmové počiny spojuje až s první republikou. Ale už před 120 lety vznikla v českých zemích minutová dílka,“ naznačila Pášmová.

Naráží na světovou výstavu, která se konala v Praze v roce 1898 a na níž se už promítaly první snímky. K průkopníkům české kinematografie patřil Viktor Ponrepo a Jan Kříženecký. Kromě českých a slovenských filmů festival rovněž připomene rakouské tvůrce.

Loni byla v centru pozornosti švédská kinematografie. „Vložili jsme do programu malé rakouské okénko, protože naši sousedé slaví stejné výročí jako my, po staletí jsme s nimi sdíleli jeden stát,“ připomněla ředitelka s tím, že program teď právě vzniká.

Soutěž amatérských kapel

Pevné kontury už mají doprovodné hudební akce. V koncertní zóně vystoupí zpěváci Jana Kirschner a Ben Cristovao či kapely Wohnout, Horkýže Slíže nebo Turbo.

„Chceme maximálně propojit filmové dění s doprovodným programem. Více se zaměříme na workshopy a další tvůrčí aktivity dětí,“ řekla výkonná ředitelka festivalu Jarmila Záhorová.

„Tím, že jedním z témat je filmová hudba, chceme v tomto směru zapojit i děti ze základních uměleckých škol, které se na programu podílejí,“ dodala.

Poprvé budou mít v příštím roce možnost prezentovat se v koncertní zóně také amatérské kapely, které se mohou přihlásit do soutěže skupin až do poloviny prosince.

„Fanoušci potom budou hlasovat a tři kapely s nejvyšším počtem hlasů se představí festivalovému publiku,“ vysvětlila Záhorová.

Tradiční součástí přehlídky je i dražba uměleckých filmových klapek. Dvacet let tohoto projektu mapuje nová publikace, obsahuje přehled všech klapek, komentáře výtvarníků i úspěšných dražitelů.

„Za dobu existence Salonu filmových klapek vzniklo přesně 2 222 umělecky ztvárněných filmových klapek. Je to pocta všem výtvarníkům,“ je přesvědčen prezident festivalu Čestmír Vančura.