Muž z Náchodska dostane za zlaté dráty nálezné přes 200 tisíc korun

  16:44
Nálezce pravěkého zlatého pokladu z Náchodska dostane od Královéhradeckého kraje téměř 210 tisíc korun. Radní kraje už nálezné schválili, potvrdit to musí ještě zastupitelé. Odměnu kraj odvodil od skutečné hodnoty zlata.

Spirálky z Náchodska představují jeden z největších depotů pravěkého zlata v České republice. | foto: archiv Muzea Náchodska

Znalecký posudek puncovního úřadu určil hodnotu zlata na částku 207 788 korun. Krajští radní s ní v pondělí souhlasili a doporučili zastupitelstvu, aby též bylo pro.

Fotogalerie

„Děkuji nálezci, že nález předal do péče pracovníků náchodského muzea. Díky němu se podařilo zachovat unikátní historický artefakt, který je co do množství a zachovalosti ojedinělý. Od kraje dostane odměnu ve výši skutečné hodnoty zlata stanovenou puncovním úřadem,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová (Východočeši).

„Pokud je nález zhotoven z drahých kovů jako zlato, stříbro či platina nebo jiných cenných materiálů, nálezce má podle zákona o státní památkové péči právo na odměnu do výše ceny materiálu, počítáno podle aktuální tržní hodnoty,“ upřesnil mluvčí kraje Lukáš Vaníček.

Pokud je nalezený artefakt z jiného materiálu, výše odměny je stanovena až do výše 10 procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku Archeologického ústavu Akademie věd ČR nebo Národního muzea.

Nález objevil letos v dubnu mladý muž z Náchodska při procházce se psem v lese. Tvoří ho devět takzvaných nekonečných spirálek, v kterých se zlato přepravovalo v pravěku. Nálezce je odevzdal Muzeu Náchodska na jaře.

Muzejníkům popsal, že když procházel lesem, ve stráni nad roklí si všiml místa rozrytého od divočáků, kde ze země trčel drát. Pokládal ho napřed za pytlácké oko, pak se ale ukázalo, že se jedná o zlato a že drátků se skrývá pod zemí víc. Donesl je domů, ale měl je napřed za odpad.

„Jde o devět nekonečných spirál o hmotnosti 257 gramů z mladší doby bronzové, tedy z doby kolem 1000 až 1300 let před naším letopočtem. Nenašla se u nich žádná keramika ani jiné předměty, které by pomohly s bližším časovým určením, takže můžeme vycházet pouze z analogií,“ říká archeolog Muzea Náchodska Jan Košťál.

Spirálky se používaly jako polotovar, takto se zlato přepravovalo nebo se s ním obchodovalo. Jsou typické pro lužickou kulturu. Možná si zlato někdo uschoval a nevyzvedl, nebo se mohlo jednat o obětinu, protože spirálky se našly na východní straně svahu.

Spirálky byly poměrně neporušené

Podle odborného zkoumání, které si kraj zadal, byly spirálky patrně vyrobeny stejnou technologií v jedné dílně ve stejnou dobu, protože jsou až na nepatrné rozdíly shodné. Stejný je průměr drátu i vinutí.

Hmotnost sedmi exemplářů se pohybuje v rozmezí 27 až 33 gramů, u dalších dvou je hmotnost 21 gramů. Je tak otázkou, za v minulosti někdo část zlatého drátu uštípl.

Odborníci popsali, že na jednotlivých exemplářích je patrný spojovací šev. To znamená, že drátky byly vyrobeny z roztepaného tenkého plechu, který byl poté stočen do trubičky.

U jednoho svitku, který je porušený, je vidět, že drát je dutý. Výsledný zlatý drát byl spojen, svařen, na obou koncích byly vytvořena očka a na jednom konci, před a za očkem, byl opatřen tordováním a následně stočen do finální podoby nekonečné spirály.

„Vzhledem ke skutečnosti, že osm z devíti spirál je v neporušeném stavu, nejsou deformované a drátky jednotlivých kusů propletené, můžeme uvažovat o tom, že nebyly patrně dlouho v oběhu nebo jinak používány, a tudíž byly ukryty brzy po jejich výrobě,“ citovala mluvčí kraje Martina Svatoňová z odborných podkladů nashromážděných k zlatému pokladu.

Autor: