Kluk z Loun zažil americký sen, hodinky nesoucí jeho jméno byly i na Měsíci

  17:58
Slavnou značku hodinek Bulova zná celý svět. Až teď se však při přípravě výstavy o lounských Židech zjistilo, že její zakladatel pocházel právě odtud. Ze skromných poměrů se český zlatník Josef Bulova v Americe vypracoval až na absolutní vrchol.

Lounský rodák Josef Bulova jako úspěšný byznysmen. Prosadil se ve světě klenotů a hodinek. | foto: Archiv muzea

Do USA emigroval tehdy devatenáctiletý vyučený zlatník Josef Bulova na jaře roku 1870. V centru proslulé zlatnické čtvrti na Manhattanu si otevřel vlastní zlatnictví a začal si plnit svůj americký sen.

Fotogalerie

Později se pustil i do výroby hodinek, jeho firma se stala největším producentem.

Jeho spojitost s Louny dosud nebyla známá. Teď poprvé ho takto veřejnosti představuje Oblastní muzeum v Lounech v rámci výstavy Židé na Lounsku.

„Donedávna se o něm nevědělo. Krátká noticka je v knize Hovory s Aničkou. Při dalším pátrání, včetně kontaktu se společností, se potvrdilo, že je to skutečně on,“ popsal kurátor muzea Martin Vostřel.

Příběh Josefa Bulovy je příkladem tzv. selfmademana – muže, který se ze skromných počátků vypracoval až na vrchol.

K výrobě hodinek se Josef Bulova dostal náhodou

Po příjezdu do USA Bulova pracoval jako řadový dělník u proslulé šperkařské firmy Tiffany. Po pěti letech se osamostatnil a otevřel si vlastní zlatnictví.

Vymyslel řadu originálních patentů. K výrobě hodinek se dostal náhodou, přesvědčil ho jeden ze zaměstnanců. Otevřel ve Švýcarsku manufakturu a brzy se zařadil mezi největší producenty hodin a hodinek v USA vedle tehdejších gigantů Elgin a Hamilton.

Co mu pomohlo se prosadit? Celou kariéru se řídil heslem „Kvalita před kvantitou, perfekce před produkcí“. Se synem se ale také zaměřili nejen na mužské zákazníky, ale v roce 1924 nabídli jako první i úspěšnou kolekci dámských náramkových hodinek v cenách od 25 do 2 500 dolarů.

A bodovali i na poli marketingu, když vsadili na moderní reklamu. Díky synovi Ardeovi se tváří firmy, kromě hollywoodských herců a umělců, stal i letec Charles Lindberg, který v roce 1927 přeletěl Atlantik. A díky firmě Bulova se zrodila i první komerční rozhlasová reklama.

Počátkem 30. let Josef předal firmu synovi, ale do poslední chvíle, než v roce 1935 zemřel, zasahoval do jejího vedení. Syn pak pokračoval v otcových stopách a v roce 1941 vznikla i první televizní reklama. Trvala 9 sekund a stála 9 dolarů.

V inovacích firma pokračovala i po smrti Ardeho. Největších úspěchů dosahovala ve vývoji elektronicky poháněných hodinek. Díky přesnosti a spolehlivosti její zařízení využívala i NASA a astronaut David Scott při misi Apollo 15 vzal hodinky Bulova Chronograph na Měsíc.

Z židovské komunity v Lounech zbyly jen střípky

Výstava Židé na Lounsku dále přibližuje historii celé zdejší židovské komunity. První zmínka o ní je z 2. poloviny 14. století. V patnáctém století vlastnili Židé kolem 10 domů, počátkem 16. století byli několikrát vyhnáni.

K velkému nárůstu komunity došlo ve druhé polovině 19. století, v letech 1890 a 1900 jich v Lounech žije asi pět set. Během holocaustu drtivá většina lounských Židů zemřela v koncentračních táborech.

„Kromě informačních tabulí, kde je historie popsána, návštěvníci uvidí i modlitební knihy, zajímavé stříbrné ukazovátko na Tóru či jediné dochované vitrážové okno z lounské synagogy,“ zmínil Vostřel.

Výstava, která potrvá do 15. září, vznikla ve spolupráci se Spolkem na obnovu židovských památek. Ten před lety obnovil zanedbaný židovský hřbitov u Hřivčic a položil tři Kameny zmizelých v Peruci.

Dále plánuje rekonstrukci peruckého domu Rosenbaum, kde by mělo vzniknout interaktivní centrum s cílem připomínat nejen oběti holocaustu, ale i pomoc Československa při vzniku státu Izrael v roce 1948. Autory výstavy jsou členka spolku Anna Krausová a lounský historik Jan Mareš.