VIDEO: Louka skrývala šedesát zlatých dukátů z třicetileté války

  16:54
Šedesát zlatých dukátů ze 16. a 17. století ukrývala louka nedaleko Králík na Orlickoústecku. Jedinečný soubor mincí, který zahrnuje i osmanské ražby, obohatí sbírky Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

Vysypané mince objevil na podzim na Králicku náhodný nálezce. Pracovníci Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě pak dohledali další v okruhu dvaceti metrů.

„Nález zatím nebyl oceněn, ale historická hodnota je značná, především z hlediska dějin hmotné kultury a peněžního oběhu,“ říká numizmatik Východočeského muzea v Pardubicích Petr Vorel.

Dobu uložení datují numizmatici do poloviny třicátých let 17. století. Tedy do doby, kdy na našem území zuřila třicetiletá válka. Tehdy mnohem častěji lidé ukrývali peníze a cennosti z rozličných důvodů. K prověření různých hypotéz budou ovšem historici potřebovat ještě čas.

„Předběžně lze předpokládat, že šlo o peněžní hotovost, která byla v polovině třicátých let 17. století shromážděna v tehdejších Uhrách. Nepochybně byla určena k transportu na delší vzdálenost, proto se jedná výhradně o zlaté mince, stejná hodnota ve stříbře by byla asi desetkrát těžší. Mohlo se jednat o vyplacený žold nebo třeba podíl z kořisti, které bylo nutné následně ukrýt,“ vysvětluje Vorel.

Jeho předběžný odhad vychází především z toho, že nejmladší datovaná mince ze souboru pochází z roku 1631.

„Významným argumentem je i mimořádně dobrá zachovalost uherských dukátů z třicátých let 17. století. Kdyby byly déle v oběhu, jejich stav by byl podstatně horší. Značnou část nálezu tvoří starší dukáty nizozemské a polské, neobvyklá je i přítomnost mincí tureckých,“ pokračuje Vorel.

Podle archeologů byly mince uloženy patrně v organickém obalu, který se do dnešních dnů nedochoval.

„Mohlo se jednat o kožený váček nebo měšec. Ten byl ukryt pod zemí, ale ne moc hluboko. Vlivem orby byla část mincí později rozptýlena mimo hlavní jádro nálezu, kde bylo soustředěno čtyřicet pět dukátů,“ vysvětluje archeolog Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě David Vích.

Při opakovaných dohledávkách tým archeologů nalezl patnáct dalších dukátů a jednu stříbrnou minci, která pravděpodobně s nálezem nesouvisí.

„Podle historických pramenů předpokládáme, že nedaleko místa uložení procházela dnes již zaniklá cesta,“ doplňuje Vích.

Nejvýznamnější nálezy za poslední dobu

  • Králický poklad, 2018
    - soubor 60 zlatých dukátů, které byly shromážděny v 17. stol. v tehdejších Uhrách
  • Korunový poklad, Staročernsko 2018
    - jedno a dvoukorunové mince z let 1946-48 v počtu 3788 kusů
  • Kladinská situla, Pardubice 2017
    - bronzová nádoba z pozdní doby bronzové, která nemá v Česku svým tvarem a rozměry obdoby
  • Denárový poklad, Chýšť 2015
    - soubor více než tisíce kusů stříbrných mincí či jejich zlomků z konce 10. století, české denáry ražené Boleslavem II. v mincovnách v Praze a na Vyšehradě
  • Groše z Duban, 2015
    - soubor 164 stříbrných pražských grošů ze 14. století ražené za vlády Václava IV.

Pro východní Čechy se v případě králického nálezu jedná asi o nejvýznamnější zlatý poklad tohoto druhu. Soubor 36 podobných dukátů a šesti stříbrných mincí objevil v loňském roce také archeologický průzkum při revitalizaci frýdlantského zámeckého rybníka.

Ještě větší je tzv. uničovský poklad nalezený sice už v roce 1911, ale zveřejněný teprve před třemi lety. Ten obsahoval dokonce 352 zlatých mincí, opět dukátů podobných těm z Králicka, které byly ukryty pravděpodobně v roce 1614.

V posledních letech bylo na území Pardubického kraje nalezeno hned několik cenných pokladů.

„Máme víc štěstí, než by se zdálo. Nálezce Králického pokladu by měl mít nárok na odměnu ve výši do deseti procent hodnoty pokladu. Budu kolegům navrhovat, aby mu byla vyplacena,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.

Autor: