S prvními sněhovými vločkami to opět zajiskřilo mezi kladenskými politiky. Současný primátor Dan Jiránek (ODS) kritizuje své předchůdce za to, že v uplynulých čtyřech letech nepodnikli žádné kroky, které by vedly k odstranění havarijního stavu střechy zimního stadionu, na jehož ploše bruslí taková hráčská esa jako Tomáš Plekanec či Jaromír Jágr.

Naopak bývalý primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) dlouhodobě upozorňuje na údajně zpackané zabezpečovací práce na střeše hokejového svatostánku provedené ještě za předchozí Jiránkovy primátorské éry.

Kladenský zimní stadion, který je ve vlastnictví města, byl zastřešen před 57 lety. V roce 1998 byla střecha částečně opravena. Roku 2010 autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku konstatoval, že konstrukce je vyhovující. Ale o dva roky později se změnily normy pro revizi a údržbu ocelových konstrukcí. Při rekonstrukci stadionu v roce 2014 došlo na novou kontrolu a výsledkem byla zpráva o 1 076 stranách konstatujících havarijní stav střechy. Přestože byly za zhruba sedm milionů korun provedeny zabezpečovací práce na zesílení konstrukce, střecha nadále nevyhovuje požadovaným podmínkám. Minimálně až do její celkové rekonstrukce je nutné ji monitorovat.

„Díky neschopnosti našich předchůdců máme místo střechy zimního stadionu drahý deštník,“ uvedl před časem Milan Volf. Současný primátor Dan Jiránek naopak konstatuje, že za dobu své čtyřleté vlády (2014–2018) se nynější opozice zmohla jen na kritiku a nevypsala žádný tendr na opravu.

„Po úpravách provedených na konci našeho předchozího volebního období (tedy v roce 2014 – pozn. red.) byla životnost střechy tři až pět let. Minulá rada pouze uložila jednateli Sportovních areálů města Kladna, aby podepsal smlouvu s ČVUT o monitoringu. Ani to ale neprovedl. Proto jsme novému jednateli dali za úkol tuto smlouvu urychleně uzavřít,“ řekl Jiránek, před kterého se problém střechy zimního stadionu vrátil po čtyřech letech jako bumerang. „Ze strany města je smlouva připravena, čeká se na podpis ČVUT,“ doplnila mluvčí kladenské radnice Štěpánka Filipová.

Že provizorní oprava střechy nic neřeší a je nutné do tří let přistoupit k její celkové rekonstrukci, připustil už v listopadu 2016 i Milan Volf. Radnice pod jeho vedením plánovala výměnu konstrukce na letošní rok. K tomu ale nedošlo a práce byly odloženy na rok příští. Zda se tak stane, bude ale známo až po dokončení návrhu rozpočtu města novým vedením radnice.

Nebyly peníze

Důvodem odkladu byl podle bývalého primátora zásadní nárůst odhadu finanční náročnosti této investice. Místo původně zamýšlených 50 milionů korun se suma vyšplhala k částce 124 milionů. „Mysleli jsme, že oprava nebude až tak rozsáhlá. Komunikovali jsme se statikem, který povolil ještě roční odklad. I kdyby povolil další rok navíc, tak si stejně myslím, že už je nutné se do rekonstrukce v roce 2019 pustit,“ prohlásil počátkem letošního února Milan Volf.

V uplynulých dvou zimních sezonách byla střecha hlídána a pro případ sněhové kalamity byl připraven tým horolezců, který by sněhovou pokrývku odstranil. Vzhledem k mírnějším zimám nebylo ale nutné horolezce využít.

Pražské České vysoké učení technické má s monitorováním budov bohaté zkušenosti. Na okraji Kladna v průmyslové zóně Dříň působí už od roku 2014 jeho Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB).

„Na sportovní haly, ale například i na plavecké bazény se často využívají kovové konstrukce trapézového typu. Jedním ze způsobů nepřetržitého monitoringu je nalepení odporových tenzometrů na konstrukci a sledování jejího stavu. Výsledkem je výpočet akutního zatížení, a tudíž i možného přetížení,“ vysvětlil MF DNES Jan Včelák, vedoucí oddělení monitoringu a řízení inteligentních budov UCEEB.

„Pokud je zjištěno možné přetížení, systém automaticky informuje provozovatele haly, který pak nechá následně ze střechy odstranit napadaný sníh, jenž může přetížení způsobovat,“ doplnil Jan Včelák.

Podle jeho slov může pořízení komponentů a instalace takového monitorovacího zařízení trvat zhruba jeden až dva měsíce od uzavření smlouvy o monitoringu.