Brzy to však může být jinak. O obnovu místa usiluje Spolek na obnovu židovských památek.
Fotogalerie |
„Při výstavě Osudy židovských rodin na Lounsku (spolek je spoluautorem – pozn. red.) jsme objevili nejstarší lounský židovský hřbitov na Mělcích a přišlo nám to jako pěkné místo k procházkám. Bohužel se o něm moc neví a nikdo tam nechodí,“ uvedl Ivo Kraus ze spolku.
Spolek na obnovu židovských památek se zprvu věnoval záchraně židovských památek u Peruce, zejména obnově hřbitova v Hřivčicích, avšak časem činnost rozšířil do širšího okolí.
Pohřebiště u Loun bylo založené v roce 1680. „Skromný pozemek ve svahu nad loukou během morové nákazy od města odkoupila rodina Mirotických za 150 zlatých a zřídila zde hřbitov,“ přibližuje historii místa ředitel lounského archivu Jan Mareš.
„Byl ohrazen nízkou zdí a v majetku lounských židovských familiantů pak zůstal až do roku 1862,“ dodává Mareš.
V průběhu 18. století se parcela o výměře necelých šesti arů postupně zaplnila hroby a poté, co se komunita ve druhé polovině 19. století rychle rozrostla, přestávala tomuto účelu vyhovovat.
Hřbitov zpustl po zániku židovské komunity za války
Pohřbívalo se zde do roku 1866 a pak starý židovský hřbitov nahradil nový v Rakovnické ulici, který je dodnes zachovalý.
Původní hřbitov pak postupně chátral a totálně zpustl po zániku židovské komunity v Lounech za druhé světové války.
„V současné době je místo zarostlé a nenachází se tu žádné náhrobky. Ve spolupráci s Židovskou obcí Teplice bychom místo rádi uvedli do důstojného stavu, obnovili ohradní zeď a umístili zde informační panel o historii židovské komunity v Lounech,“ uvedl Kraus.
V současnosti už kolem místa vede nová žlutě značená trasa, kterou nedávno vytyčili lounští turisté. Prochází kolem známějšího Památníku padlým partyzánům výsadku Jana Koziny, ale že je nedaleko i pohřebiště, se zatím výletník z rozcestníku nedozví.
Žádná zmínka o hřbitově není ani u památníku. Trefit napoprvé správně cestu dál do lesa, tak není snadné. Až po několika metrech je na stromě cedulka informující o parkové výsadbě kanadských borovic ve 20. letech minulého století a až o několik desítek metrů dál je samotný hřbitov.
