„Předpokládáme, že memorandum bude schváleno v řádech týdnů. Nyní je v připomínkovém kolečku a může ještě dojít k úpravám,“ uvedla Kamila Matějková, asistentka poradkyně pro kulturu Hany Třeštíkové.

Hlavní město Praha tak ve spolupráci s Židovskou obcí určí konkrétní místa Městské části Praha 1, kde se mohou dlažební kostky vyrobené z židovských náhrobků nacházet. „Tyto oblasti budou sepsány do seznamu, který budou mít obě strany memoranda k dispozici,“ uvedla Matějková.

14 fotografií

Pokud se na uvedených místech při provádění výkopových prací či rekonstrukcí dlažební kostky s fragmenty náhrobků najdou, magistrát je bezplatně vydá Židovské obci. Ta je poté umístí na Starém židovském hřbitově na Žižkově.

Kostky s fragmenty náhrobků dláždí zejména ulici Na Příkopě, která spojuje Václavské náměstí a náměstí Republiky. Denně po ní tak projdou tisíce lidí, aniž by tušili, po čem v tmavěji dlážděném pruhu vlastně šlapou. 

Jak informovala BBC začátkem ledna tohoto roku, dlažební kostky z náhrobků se mezi ostatními kostkami objevily pravděpodobně krátce před návštěvou tehdejšího vůdce Sovětského svazu, Michaila Gorbačova v roce 1987. 

„Pamatuju si, že dláždění opravovali těsně před Gorbačovovou návštěvou Prahy,“ uvedl pro server Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, který na netypické dláždění několikrát upozorňoval. 

„Ty náhrobky už nikdy nikdo nedá dohromady. A položit sem místo nich nové dlažební kostky by stálo miliony,“ dodal Pavlát, podle kterého nebyl původní záměr komunistů židovskou komunitu urazit.

Dlažební kostky údajně pochází ze hřbitova v Údlicích na Chomutovsku. Jeden ze zdejších dvou hřbitovů byl rozebrán ještě za druhé světové války a druhý, ze kterého náhrobky proměněné v dláždění pochází, po ní.

Židovská populace v Československu činila před druhou světovou válkou 350 tisíc občanů, po válce už jen 50 tisíc.Další vlna antisemitismu následovala i během komunismu. V osmdesátých letech minulého století bylo v Československu už jen 8 tisíc lidí hlásících se k židovské víře.