Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

AUDIO: Na Chebsku se opět chvěje země, odborníci zachytili i zvuk

  11:20
Na západě Čech se opět chvěje země. První otřesy odborníci zaznamenali ve čtvrtek dopoledne. Dokonce se jim podařilo nahrát i zvuk, který zemětřesný roj doprovázel. Později už chvění cítili i lidé z regionu. Podle seismologů budou pohyby země nejspíš pokračovat.

Zatím nejsilnější otřes měl sílu 2,9 magnituda. Žádné škody ale nezpůsobil.

„První otřesy o síle 2,2 magnituda pocítili lidé už někdy kolem půl dvanácté dopoledne,“ uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

V té době ještě odborníci nevěděli, jestli se jedná o zemětřesný roj, který se na Chebsku projevuje poměrně často.

„Teď už to víme, jedná se o zemětřesný roj, ten charakter tomu odpovídá. Je tam mnoho otřesů, které mají podobnou sílu mezi dvojkou a trojkou. Od čtvrtečního odpoledne jsme jich zaznamenali zhruba čtyřicet a zatím to nevypadá, že by to sláblo,“ dodala seismoložka.

Otřesy jdou poměrně rychle za sebou, čehož si všimla i řada svědků.

„Doufáme, že ten roj tak rychleji odezní,“ poznamenala odbornice. Každý zemětřesný roj je podle ní jiný.

„Mění se dynamika, rychlost uvolňování nebo plocha, na které se projevuje. Výjimkou byla situace z roku 2014, kdy se projevila abnormální aktivita,“ vysvětlila.

Jak dlouho ale budou otřesy současného roje trvat, odborníci podle jejích slov předpovědět neumí.

Nejsilnější otřes zatím odborníci zaznamenali ve čtvrtek 10. května v 16:25 hodin. Dosáhl magnituda 2,9, jedná se tedy o slabé otřesy.

Ohnisko se nacházelo v hloubce 9,5 km u města Luby. Zatím se jedná o předběžné výpočty, přesnější údaje o intenzitě a poloha epicentra budou známy v nejbližší době.

Zní to jako vlak nebo kamion, popisují svědci

Podle svědků se také liší zvukové projevy otřesů. Zatímco někde lidé cítili jen pohyby země, jinde si stěžovali na doprovodný hluk, který popisují jako blížící se vlak nebo těžký kamion.

„Jedna ze svědkyň z Nového Kostela nám popisovala celonoční hučení, jiná z Kopanin pak zvuky přirovnala k dělostřeleckému cvičení. Letos se nám poprvé podařilo zaznamenat ten zvuk na mikrofon,“ pospala Doubravová zvukové projevy otřesů. Hodně přitom ale záleží na místě pozorovatele a lokálních podmínkách. 

Zemětřesný roj se opět projevil v oblasti Nového Kostela a Lubů na Chebsku. Zaznamenali ho ale i lidé ve vzdálenějších místech.

 „V noci na pátek jsme se moc nevyspali. Otřesy byly hodně cítit a bouchalo to skoro celou noc,“ popsal své noční zážitky Milan Hloušek z Kraslic na Sokolovsku. „Zemětřesení bylo jiné než jindy. Otřesy byly docela silné a šly rychle za sebou, a k tomu to typické hučení,“ dodal.

Zemětřesení na Chebsku

  • Nejsilnější otřes v novodobé historii s magnitudem 4,6 rozechvěl Chebsko 21. prosince 1985. Zemětřesení tehdy způsobilo škody ve Skalné, Plesné, Novém Kostele i vzdálenějším Dolním Žandově. Poškodilo i budovu chebského Rudolfina, kde tehdy sídlilo gymnázium.
  • Zemětřesné roje na Chebsku mají jiný charakter než normální zemětřesení. Jedná se o řadu drobnějších záchvěvů země, které ale přicházejí v sériích. Nahromaděná energie v zemi se tak uvolňuje postupně. Liší se ale doba, po kterou se roje projevují. Někdy se jedná o týdny, v roce 2000 se ale země otřásala s přestávkami zhruba čtyři měsíce.
  • První zmínka o zemětřesení na Chebsku pochází už z roku 1552. Podrobnější údaje ale mají odborníci za posledních zhruba dvě stě let. Země se na Chebsku podle záznamů výrazně otřásala v letech 1897, 1903, 1908 a 1909. První seismologická stanice v regionu byla umístěna ve sklepě chebského gymnázia. Silné otřesy zaznamenala v letech 1914, 1929, 1936 a 1962.

Otřesy pocítil i pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku. „Cítili jsme je během včerejšího hokejového utkání s Ruskem, kolem jedné hodiny ráno a kolem čtvrté ráno. To mě otřes vzbudil. Nebylo to nic příjemného,“ uvedl.

Podle starosty Nového Kostela na Chebsku Oty Teubera letošní otřesy žádné škody nezpůsobily.

„Já osobně mám lehké spaní a otřesy i dunění jsem pocítil. Našli se ale ve vsi lidé, kteří si ničeho nevšimli,“ poznamenal Ota Teuber.

Podle něj jsou místní na časté drobné otřesy zvyklí. Kvůli tomu musí někdy častěji malovat.

„Občas třeba popraská omítka a podobně, ale nejde o nic vážného,“ zdůraznil. Nejhorší škody v obci podle něj po zemětřesení vznikly v osmdesátých letech minulého století, kdy se zřítil komín na bývalé mateřské škole a řada dalších popraskala.

„Kolem jedné hodiny ráno mně vzbudilo drnčení skla v knihovně. Nejdřív jsem si myslel, že kolem projelo něco těžkého, ale za chvilku se ozvalo znovu a pak zase. Dlouho mi pak trvalo, než jsem znovu usnul. Tentokrát jsem ale nezaznamenal ten dunivý hluk, který otřesy doprovázel v minulosti. A to si pamatuji všechny otřesy od pětaosmdesátého roku,“ popsal své poznatky svědek z Dolního Žandova na Chebsku, který leží zhruba dvacet kilometrů od epicentra.

V okolí Nového Kostela na Chebsku jsou zemětřesení častým jevem.

V okolí Nového Kostela na Chebsku jsou zemětřesení častým jevem.

Autor: