Zemědělci tak nejsou nuceni budovat na polích meze a zelené pruhy, které by zadržely vodu. Ministerstvo zpřísní alespoň vyhlášku na ochranu půdy proti erozi.
Přírodovědec Daniel Křenek z Českého Těšína zmínil jeden příklad ve Vendryni na Frýdecko-Místecku, který ukazuje, proč má rozdělení lánů smysl: „Sledovali jsme kvůli vlastnímu výzkumu křovinami porostlou louku navazující na pole. Pozorovali jsme na ní až devadesát druhů ptáků i zvěř. Ráno nad ní stoupala mlha, protože na rozdíl od okolí absorbovala vodu. Pak louku koupil jiný vlastník, a jelikož ji chtěl pronajmout zemědělskému družstvu, plochu vymýtil. Dnes je místo ní lán. Takových případů je spousta. Na jedné straně se dotuje obnova krajiny a na druhé se krajinné prvky zničí. Ekologicky šetrné dotační tituly nejsou pro zemědělce povinné a nemusejí je využívat.“
Půda a dotační podmínky
Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody nastal obrovský problém, který se neřeší. „Zemědělská krajina je totálně odvodněná, zničená pesticidy a vypadá to, že dotační podmínky, které se chystají na další roky, se nezmění. Zase se plánuje podpora velkých ploch osazených monokulturami, které vyžadují těžkou techniku. Když chtějí zemědělci využívat dotace, musejí se jim přizpůsobit,“ podotkl Stýblo.
„Česko patří v Evropě ke státům s nejrozlehlejšími půdními bloky. Nyní se pracuje na dotační politice, která bude platit od roku 2021. Uvažovalo se, že by u dotací platil strop. Vyplácely by se podle velikosti farmy. Tedy v případě velkého družstva by toto získalo dotační peníze jen na určitou část rozlohy obhospodařovaných polí. To znamená, že by družstva byla nucená lány dělit na menší výměru třeba mezemi, stromořadím a podobně. Změna neprošla,“ sdělil Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, který se zabývá vlivem zemědělství na krajinu.
Kukuřice a řepka vs. vojtěška
Jediné kladné opatření, které se podle něj navrhlo už před pár lety, slouží na zpomalení eroze půdy. „V regionech, kde se pěstovaly širokořadé plodiny, jako je kukuřice, pšenice nebo řepka, je půda silně postižená erozí. Tam se musí sít rostliny, které ji lépe absorbují. Třeba vojtěška. Nejde jen o erozi, ale zem trpí i nedostatkem organické hmoty, která váže vodu. Jelikož družstva omezila živočišnou výrobu, zemědělci nemají hnůj. Mohou sice pěstovat plodiny na zaorání, aby vrátili do země organiku, ale to není ekonomicky výhodné jako řepka,“ doplnil Zámečník s tím, že nastavení dotační politiky v zemědělství bude pro krajinu dost zásadní.
„Spíš předpokládám, že se půjde cestou kompromisu, což je špatně. Lepší by bylo vysvětlovat a ukazovat zemědělcům, že je šetrnější hospodaření i v jejich zájmu. Obávám se však, že bez nastavení tvrdých podmínek bude naše země dál vysychat,“ řekl Zámečník.
Ministerská podpora
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že se dlouhodobě snaží motivovat zemědělce k využívání vhodných agrotechnických postupů. „Jednou z podmínek k získání dotací je nutnost pokrýt půdu na strmějších pozemcích v zimě například meziplodinami nebo strništěm. Další podmínkou je zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin na ohrožených půdách. Ministerstvo také začalo podporovat podniky, které mají rostlinnou i živočišnou výrobu, aby do země vrátily organickou hmotu,“ vypočítal mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.
Podle ministerstva životního prostředí je česká zemědělská dotační politika navázána na evropskou. „Zájmem zemědělství vždy bude zajištění potravin pro obyvatele. Představa, že by se zemědělská dotační politika orientovala výhradně na mimoprodukční zemědělství, není reálná, i když by to životnímu prostředí pomohlo,“ zmínila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Proto se ministerstvo soustředí především na ochranu půdy proti erozi. „Pro ČR se už schválily podmínky, které zvýší povinnou rozlohu erozně ohrožených půd až na 25 procent, což představuje velkou plochu zemědělské půdy. Vyhláška by měla citelně napravit špatné hospodaření. Nyní se dokončuje, platit by měla od roku 2019,“ dodala Pospíšilová.
