Farmáři se poučili ze sucha, víc teď pěstují krmení pro zvířata

  17:44
Zemědělcům na Vysočině výrazně pomohlo květnové deštivé počasí. Sucho v kraji po intenzivních deštích zmizelo i v hlubších vrstvách půdy. Nicméně podle předběžných prognóz bude úroda zřejmě o něco slabší než v předchozím roce.

Farmář Petr Marek začal včera na polích u Dudína na Jihlavsku se sklizní pícnin pro senáž, aby zajistil zásoby krmiva pro svůj dobytek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Déšť přišel doslova za pět minut dvanáct. Pokud by nezapršelo, viděl jsem to s úrodou hodně špatně,“ přiznává ředitel Okresní agrární komory Vlastimil Vaněk.

Velmi teplý a suchý duben téměř bez srážek totiž nesliboval farmářům nic dobrého. Podle jihlavského pozorovatele počasí Petra Janouška například v Jihlavě spadlo v dubnu pouhých 12,6 milimetru srážek, zatímco za celý květen to bylo už 93,3 milimetru.

„Květen nakonec vypadal tak, jak má. Podle známé pranostiky: Studený máj – ve stodole ráj. Déšť pomohl určitě jařinám, ozimu a vlastně všem zemědělským komoditám. Ale uvidíme, jaké bude počasí v dalších týdnech. Dokud nebudeme mít sklizeno, není nic jisté,“ připomíná Vaněk.

Podle portálu InterSucho se podařil vláhový deficit na konci května zvrátit téměř v celé republice v povrchové vrstvě do čtyřiceti centimetrů, ale na Vysočině se voda dostala i do spodní hloubky 40 až sta centimetrů. Dubnové sucho přesto poškodilo kupříkladu ječmen, pšenici a řepku.

Fotogalerie

Na základě vyhodnocení dat ke konci května se dají očekávat nižší výnosy zejména jarního ječmene. Pokles průměrných regionálních výnosů až o pětinu oproti průměru posledních tří let lze v kraji předpokládat i pro ozimou pšenici. Nejnižší absolutní výnos čekají odborníci na Vysočině pro řepku ozimou.

Sortiment pěstovaných plodin se podle vedení Krajské agrární komory oproti předchozím letům nijak výrazně nezměnil. Ale statistici poprvé od roku 2015 zaznamenali mírný pokles ploch osetých řepkou ozimou. Výběr pěstovaných plodin u zemědělců na Vysočině zůstává podle Karla Coufala, ředitele Okresní agrární komory na Třebíčsku, stejný.

„Ale zemědělci se možná více než jindy zaobírají výběrem vhodnějších odrůd, které lépe odolávají nástrahám počasí,“ míní Coufal. Více než v minulosti se letos také zaměřili na pěstování krmných plodin pro dobytek. V loňském roce byl kvůli suchu také znatelný nedostatek sena.

Přečkali díky zásobám

„Zimu a jaro jsme přečkali jenom díky velkým zásobám, které jsme měli z předchozích let. Lidé nám v minulosti nadávali, proč děláme tolik balíků senáže, když to nestačíme zkrmit. A teď jsme byli rádi za to, že je máme,“ říká Petr Marek, majitel Biofarmy Marek Častonín.

Z předchozího roku se proto poučil. „Letos pěstujeme pouze krmení pro náš dobytek. Zcela jsme upustili od pěstování obilí na prodej,“ poznamenal.

Loni farmář Petr Marek dokonce uvažoval o tom, že bude muset počet kusů chovaného dobytka zredukovat kvůli dlouhodobému suchu a s tím souvisejícímu nedostatku krmiva. Nakonec k tomu nedošlo.

„Počet kusů dobytka ale nenavyšujeme. V poslední době je držíme na devadesáti až sto kusech, i když původní plán byl rozšířit chov na 120 kusů krav,“ dodal.

Zemědělci na Vysočině nyní začali se sečí trav a senážováním. „Ale suchý duben ovlivnil louky více, než jsme si mysleli. Očekávali jsme, že bude trávy víc. A i když v květnu byly srážky nadprůměrné, byla zase docela zima a ráno mráz. A za těchto podmínek tráva také neroste,“ snažil se vysvětlit farmář Petr Marek.

V dalších týdnech se bude podle zemědělců rozhodovat o kvalitě zrna.

„Momentálně vše hezky roste, díky vodě se nalévá i zrno, ale uvidíme, jak to bude dál. Meteorologové na příští týdny hlásí horko a lokální bouřky. Takže si myslím, že lze očekávat velké rozdíly v jednotlivých regionech. Ale to je příroda. Musíme být připraveni na všechny varianty,“ dodal Karel Coufal.