Brzký příchod jara mohou zemědělci lépe využít, domnívá se botanička

  8:06
Dřívější příchod jara už je opakovanou každoroční realitou. Podle botaničky Zdeňky Chocholouškové by se oteplování dalo lépe využít zemědělci. „Pořád nadávají, že je všechno špatně. Teď mohou pěstovat krátkodobé plodiny, které dávají úrodu vícekrát za rok,“ domnívá se odbornice.

Botanička ze Západočeské univerzity v Plzni Zdeňka Chocholoušková se obává, že se změnou počasí se mohou do České republiky dostat teplomilnější rostliny, které se budou chovat invazivně. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Botanička Zdeňka Chocholoušková z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, která je zároveň proděkankou fakulty pro vědeckou činnost, si nemyslí, že by se v Česku kvůli oteplování jednou pěstovaly buráky nebo banány.

Spíše se obává, že do Česka, a tedy i do Plzeňského kraje, by se mohly dostat teplomilnější rostliny, které by se tu chovaly invazně. A mohla by tedy s nimi být podobná zkušenost jako například s bolševníky.

Co říkáte letošnímu jaru?
V posledních letech nejsou zimy až tak drsné, nejsou takové extrémní výkyvy teplot, blahodárné pokrytí půdy sněhovou pokrývkou trvá kratší dobu. Novodobá jara jsou charakteristická tím, že nastává náhlý boom, kdy najednou květiny během pár týdnů rozkvetou a nastane vrcholné jaro.

Má to nějaká rizika?
Spíš pro užitkové druhy. V kraji i v Česku obecně se pěstuje řada druhů z přední a střední Asie, kde v zimě bývají vyšší mrazy, ale ty potom přestanou a nenastane jako v Česku druhá vlna mrazů. Týká se to hlavně dřevin, jako jsou meruňky či broskve nebo i mandle. Ty jsou sice mrazuodolné, ale nejsou zvyklé, že by přišla druhá vlna mrazů. Když dojde k mrazovým výkyvům v květnu, samozřejmě omrznou. To se týká i našich dřevin, ale druhů z přední a střední Asie se to týká primárně.

Přichází tedy mráz do květů častěji než v minulých letech, když je nyní jaro časnější?
Určitě se to dá takto zhodnotit, protože dřív rostliny nasazovaly květy později. V květnu, kdy přicházejí takzvaní zmrzlíci, ještě nebyly rozkvetlé. Problém není mráz samotný, ale druhá mrazová perioda.

Jaro přichází dříve než jsme byli zvyklí. Plzeň v těchto dnech zdobí rozkvetlé sakury. (5. 4. 2019)

Jaro přichází dříve než jsme byli zvyklí. Plzeň v těchto dnech zdobí rozkvetlé sakury. (5. 4. 2019)

Má brzký nástup jara kromě toho, že je nám teplo, nějaká další pozitiva?
Zemědělci pořád nadávají, že všechno je špatně, že nemají vláhu a další věci. Ale většinu problémů si lidstvo zavinilo samo. Jisté je, že časný nástup jara jde určitě využít k pěstování krátkodobých plodin, které mohou dávat úrodu vícekrát za rok. Dřív jsme saláty vysazovaly v dubnu a teď už v té době může být klidně po první sklizni.

Zemědělci by se podle vás měli zamyslet, jak využít teplo a přizpůsobit mu osevní postup? Dá se říci, že toho nedostatečně využívají?
Dá se to tak říci, i když samozřejmě v pozadí je riziko květnových mrazíků.

Například zástupci lyžařských center při hodnocení sezony říkali, že v zimě zažívají už jen extrémy.
Je to tak. Letos bylo třeba dost sněhu, který rychle napadl a pak rychle roztál. Doba pro půdu životodárné sněhové pokrývky tedy byla velmi krátká, navíc každoročně pravidelně přecházíme ze zimní bundy do letních šatů a sandálů. Hodně chybí období jara s intenzivními srážkami. Stejně chybějí deště na podzim, kdy je dlouho horko, pak se na chvilku ochladí a nastanou mrazy.

Dnes se často, někdy i při demonstracích na náměstích, mluví o globálním oteplování. Stále se ale najdou lidé, kteří ho zpochybňují. Co se o těchto lidech dá říci?
Stále existují dvě extrémní linie. Jedna skupina, která je v současné době dominantní, respektuje globální oteplování se všemi jeho důsledky. Existuje i druhá linie, jejíž příznivci tvrdí, že globální oteplování není a že teplotní výkyvy už tady byly a jen se opakují.

A jaký je váš názor?
Že globální oteplování existuje a planeta se otepluje.

S tím souvisí, že v Česku se objevují rostliny, které dříve rostly pouze na jihu. Bude jich přibývat třeba i v zemědělství?
Není to tak, že by se tu pěstovaly mediteránní rostliny, tedy rostliny z oblasti kolem Středozemního moře, to rozhodně ne. Zvlášť ne na Plzeňsku. Ale třeba na jižní Moravě už se tu a tam pěstují druhy, které se v zemi dříve nepěstovaly. Příkladem je třeba kaki churma, které se říká i tomel. Podobné dřeviny, které tam docela dobře prosperují, na jižní Moravě zkouší, ale zatím se nepěstují běžně. Není to zatím o tom, že by se v Česku měly začít pěstovat buráky.

Takže v Plzeňském kraji se rostliny typu kaki pěstovat nebudou?
Já se spíš obávám, že existuje spousta olejodárných rostlin, které jsou vhodné pro pěstování v mírném pásu a mohly by se v Česku chovat invazně. Bojím se zkrátka více toho, aby se sem nezatáhly tyto plodiny, které budou ekonomicky výnosné a bude výhodné jejich pěstování, než toho, že by se v Česku začaly pěstovat banány.

Obáváte se proto, že by to mohlo dopadnout jako s bolševníkem, který se chová invazivně a působí velké škody, protože se nekontrolovatelně rozrůstá?
Ano. Ale co se týče tropických a subtropických rostlin, zatím v Česku máme mrazová období, takže tyto rostliny by tu nevydržely. Vydrží třeba přechodně, ale při zimních mrazech zajdou.

Měla jste letos na jaře, když jste chodila přírodou, nějaký zajímavý zážitek?
Vedla jsem kratičkou exkurzi na Petřín, časně zjara rozkvétá allium paradoxum, česky česnek podivný a viděla jsem, jak jej lidé hromadně trhají a pak ho konzumují. Rostlina ale není jedlá. Listy tohoto druhu voní česnekově, rostlina kvete bíle, a proto si ho lidé pletou s česnekem medvědím.

Protože jsou rostliny hodně podobné?
Česnek podivný má daleko užší listy, podle mě se zaměnit nedá, ale lidé ho konzumují. Zarazilo mě, jak masově ho sbírali a mysleli si, že trhají česnek medvědí, což je dnes na zahrádkách poměrně běžně pěstovaná plodina. Dá se koupit i v super nebo hypermarketech jako bylinka, v přírodě je ale poměrně vzácný. Česnek podivný je rostlina, která byla vysazovaná do parků, a tudíž se zde tu a tam vyskytuje. Lidé ji mohou najít hlavně v teplejších oblastech. A protože se dobře rozrůstá, tvoří pak souvislé porosty. Tento česnek by se ale konzumovat neměl, protože lidé by po něm mohli mít žaludeční problémy.