Hodinový seminář u kávy a koláčků, ale i následná debata přímo na poli s kukuřicí nebo nad čerstvě posečeným strništěm čeká na účastníky projektu Demonstrační farmy. První letní setkání měli farmáři minulou středu, na termíny 15. srpna a 13. září se ještě mohou hlásit.
Co se naučí? Třeba že proti erozi pomůže setí kukuřice do vymrzlé meziplodiny. Zjistí, které hospodářské plodiny stečení vody zabrání nebo jak pracovat s pásy rostlin. A dobrý i špatný příklad si prohlédnou zblízka na poli. „Už jsem podobné semináře absolvoval a pokaždé jsem byl spokojený,“ říká Milan Hrůza, účastník kurzu, který navštívila i MF DNES.
V Pooslaví pěstují především pšenici, ječmen, kukuřici, řepku olejku, žito a vojtěšku. A například u kukuřice doporučují zmiňované meziplodiny. „Používáme technologii setí kukuřice do vymrzlé plodiny. Loni jsme takto zaseli hořčici,“ vysvětluje agronom Leoš Chalupa.
Na jaře pak hořčici ošetřili postřikem, jenž měl zabránit zadušení nově zaseté kukuřice.
„Měsíc poté ale vůbec nepršelo, proto nevyrostla do dostatečné výšky,“ ukazuje ředitel družstva Lukáš Jurečka na lán s nízkými rostlinami a srolovanými listy. „Shodli jsme se na tom, že letos zkusíme hořčici postříkat herbicidem už začátkem prosince, aby z půdy nevyčerpala všechnu vodu pro kukuřici,“ doplňuje ředitel.
Pásy jako od mimozemšťanů
Rozhodnout, kam a které plodiny umístit, občas vyžaduje znalosti zemědělské alchymie. „Řídíme se především protierozními vlastnostmi. Proto běžně kombinujeme na jednom poli více plodin,“ poznamenává Jurečka.
Svažitá oblast, na kterou se farmáři přijeli podívat, se totiž nachází nad Oslavany. Eroze půdy tady trápí nejen zemědělce, ale také obyvatele města a okolních obcí. Kvůli dešti se narušená půda snadno splavuje a končí v domech a zahradách.
„Riziko si dobře uvědomujeme, proto jsme půdní blok rozdělili na dvě části. V té spodní máme řepku, která má dobré protierozní vlastnosti. A protože potřebujeme někam zasadit také kukuřici, rozhodli jsme se pro vrchní část pole,“ objasňuje systém Jurečka.
Tam kukuřici protínají pásy jiné barvy a náhodný pozorovatel pravidelné pruhy rozhodně nemusí považovat za dílo mimozemšťanů. Ve skutečnosti i tady jde o metodu, která zabraňuje erozi půdy, jedná se o takzvané přerušení odtokových linií.
Na polích u Nové Vsi zemědělci použili pás jařiny, tedy jarního ječmene, na jiném místě zase ozim, tedy ozimé žito. „Ječmen ale pro náš účel příliš nezafungoval. Ozimé žito se osvědčilo mnohem lépe,“ shrnuje Jurečka.
