Chovatelé vypouštějí do volné přírody želvy, které na Vysočinu nepatří

  8:54
Potkat při procházce Vysočinou v lese nebo v rybníce želvu? I to se stává. Pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy takových nálezů řeší každý rok několik. Nejedná se však o živočichy, pro něž je krajina Českomoravské vrchoviny původním domovem.

O výskytu želvy nádherné, která má původ v Americe, ochranáři na Vysočině vědí. | foto: Archiv MafraMAFRA

Výskyt želv ve volné přírodě není podle ochranářů rozhodně žádoucí.

„Je třeba si uvědomit, že se jedná o nepůvodní druh, který na Vysočinu nepatří,“ zdůraznil Petr Mückstein, zoolog Správy CHKO.

Jediným původním druhem želvy v České republice je želva bahenní, ta je však velmi vzácná a žije pouze na jihu Moravy. Ostatní plazi s krunýřem, na něž lze v regionu narazit, mají svoji domovinu v cizině.

Fotogalerie

Do přírody se doma chované želvy mohou dostat například poté, co je majitel nechá na zahradě chvilku bez dozoru nebo si je umístí do zahradního jezírka. Někteří chovatelé ale tato zvířata vypouštějí i záměrně – například kvůli tomu, že tvor vyroste a začne mít vyšší nároky, nebo v rámci pokusu, jak bude želva zvládat přírodní podmínky. Nebo ji dotyčný prostě doma už chovat nechce.

Takovým případem je s největší pravděpodobností i výskyt želvy nádherné v jezírku Vápenice, které se nachází v lesích za Žďárem nad Sázavou. Překvapením byl tento živočich, jenž má původ v Americe, pro Vladimíra Sýkoru. Ten hned dva exempláře ve vodách jezírka pozoroval zhruba v září se svým turistickým oddílem Tuláci.

„Byl to náš první výlet v tomto školním roce a hned jsme měli s dětmi takovýto zážitek. Čekali jsme nejrůznější zvířata, ale zrovna želvy tedy opravdu ne. Byly dvě, nijak zvlášť se nebály, plavaly na hladině a my jsme si je mohli v klidu vyfotit,“ zavzpomínal Vladimír Sýkora.

O výskytu želvy nádherné ve Vápenici ochranáři vědí, zástupci tohoto druhu byli dle jejich záznamů pozorováni rovněž ve žďárské Pilské nádrži, přímo v řece Sázavě nebo v rybnících u Trhové Kamenice na Hlinecku.

Často prchají želvy zelenavé

Tento želví druh ale není jediným, který se na Vysočině zabydlel. Dalším je třeba želva zelenavá, pravděpodobně nejběžnější uprchlík z domácích chovů.

„Konkrétně u želvy zelenavé jsou úniky ze soukromých chovů velmi časté. Ačkoliv na to nevypadá, je poměrně pohyblivá a rychlá, takže stačí chvíle nepozornosti a zvíře je na svobodě. Navíc patří k často chovaným druhům. Jednu jsme našli třeba v Černém lese nedaleko žďárské Zelené hory,“ popsal Petr Mückstein s tím, že jen on sám již ve Žďárských vrších chytil hned čtyři různé druhy želv.

Želva nádherná

Má svoji domovinu v USA, jako nepůvodní druh se ale vyskytuje i v České republice, především v oblastech s mírným až teplým klimatem – například ve slepých ramenech Labe. Výjimkou ale nejsou ani hlášení o výskytu na Vysočině. Jedná se nejčastěji o uprchlíky z domácích chovů či cíleně vypuštěné jedince. Od devadesátých let minulého století přibývá pozorování tohoto živočišného druhu, zatím ale v Česku nedochází k jeho rozmnožování. Zimuje například na zahradách, v bahně, ale zvládne to i pod ledem.

Želva nádherná se v přírodě stále drží díky své odolnosti, dlouhověkosti a stálému úmyslnému i neúmyslnému posilování populace.

Ochranáři upozorňují, že vypouštění exotických domácích mazlíčků „na svobodu“ není určitě bohulibým činem, jímž je obohacována pestrost přírody.

„V případě želvy nádherné dochází k největším škodám při likvidaci snůšek vajec vodního ptactva, třeba potápek, kachen nebo lysek. Želvy se totiž velmi rády sluní a vybírají si k tomuto účelu často právě hnízda vodních ptáků, přičemž vzhledem ke své velikosti a váze vejce většinou rozdrtí,“ vysvětlil Petr Mückstein.

Dalším nezanedbatelným faktem je podle zoologa i veterinární hledisko, kdy může nepůvodní želva přenášet nejrůznější bakterie, které jsou pro domácí živočichy nemalým rizikem. Pokud se tedy lidé ve volné přírodě s „želvími vetřelci“ setkají, je dle ochranářů dobré je odchytit a najít jim domov třeba v zoologické zahradě, nějaké záchranné stanici nebo přírodovědném kroužku.

Nezanedbatelným faktem také je, že náhlým vypuštěním z tepla a bezpečí terária či akvária trpí i samotná zvířata. Ta jsou po získání volnosti většinou nucena žít v nevhodných podmínkách. A netýká se to pouze želv. Pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy řešili i situaci, kdy někdo do rybníčku na Novoměstsku vypustil japonské oranžové kapry koi. Vodní plocha ale přitom nebyla určená k chovu ryb, byla tam kyselá a málo okysličená voda a kapři v rybníku zbytečně trpěli.

Přísnější zákony

„Atraktivně vypadající ryby navíc turisté krmili pečivem, s jehož konzumací přilétaly ve velkém pomáhat i kachny. Ty pak zlikvidovaly i mnohé druhy chráněných živočichů, kteří se na místě vyskytovali, například pulce žab,“ přiblížil Petr Mückstein.

Ochranáři ale doufají, že případů samovolného vypouštění exotických zvířat do přírody už tolik přibývat nebude. Chov plazů, stejně jako papoušků, je nyní kvůli zamezení nelegálnímu dovozu z ciziny ošetřen přísnou legislativou. Tito živočichové jsou navíc povinně čipováni, takže se dá dohledat jejich vlastník.