Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Svoboda řekl, že 4 150 metrů dlouhý tunel u Plzně je první reálnou stavbou, ve které dojde na zkoušky pro vysokorychlostní železnici.

„V letošním roce začnou tunelem jezdit vlaky, v příštím roce se tu budou testovat jízdy rychlostí až 200 kilometrů v hodině,“ řekl Svoboda.

První vlak by měl jižním tubusem projet 15. listopadu.

V severním tubusu jsou v současné době položené koleje v délce asi 2,5 kilometru. V něm by měl vlak projet nejpozději letos 9. prosince, kdy se v celé republice změní jízdní řády.

Ministr dopravy Dan Ťok uvedl, že v tunelu budou vlaky zatím jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině.

„V současné době je to nejvyšší možná rychlost na české železnici,“ řekl Ťok.

V jižním tunelu technici ještě svařují kolejnice, u stropu jsou už smontované speciální držáky, které budou držet trolej. Ta v tunelu ani v úseku před ním ještě není natažená.

S využitím tunelu se cesta vlakem mezi Plzní a Rokycany zkrátí pro pendolina, tedy vlaky s naklápěcí karoserií, o deset minut. V návrzích jízdních řádů je pro běžné vlaky počítáno s devítiminutovou úsporou času.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Oproti současné trase přes Chrást bude nová přeložka tunelem kratší o šest kilometrů. Trať mezi Plzní a Chrástem čeká demontáž, místo ní by měla vzniknout cyklostezka.

Mezi Chrástem a Ejpovicemi zůstane jedna kolej, po které budou jezdit vlaky zajišťující dopravu na lokální trati do Stupna a Radnic.

V tubusech tunelu u Plzně je položena pevná jízdní dráha. To znamená, že kolejiště není ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech. V případě potřeby to umožní jízdu záchranářským vozidlům.

Velký důraz je kladen na zajištění bezpečnosti v tunelech, provoz vlaků zde budou hlídat nejmodernější technologie.

Ražba jižního tubusu začala v únoru 2015 a trvala patnáct měsíců. Ražbu severní tunelové roury zahájili stavbaři v září 2016, dokončili ji loni v říjnu.

Premiér Andrej Babiš řekl, že při nedávné návštěvě v Německu mluvil s kancléřkou Angelou Merkelovou o českém prioritním zájmu o budování vysokorychlostních tratí na trasách Praha – Drážďany a Praha – Mnichov.

Razicí štít zahájil stavbu nejdelšího železničního tunelu v ČR (3. února 2015)

„Tento tunel u Plzně je první zásadní stavbou na našem území, který je už budovaný právě pro vysokorychlostní železnici. Ještě větší tunel, který má měřit 26 kilometrů, je plánovaný mezi Prahou a Drážďany. Je důležité, aby Česká republika dohnala zpoždění, které máme v porovnání s rychlovlaky, které jezdí na trase Berlín – Mnichov. V plánu je i velice důležitá propojka na trase Bělehrad, Budapešť – Bratislava – Brno – Ostrava – Varšava. To jsou pro nás velice důležité projekty a možná je škoda, že jsme o nich více nemluvili před vstupem do Evropské unie,“ řekl v Plzni Babiš.

Modernizovaný úsek železniční trati mezi Plzní a Rokycany je součástí Transevropské dopravní sítě. Je součástí železničního koridoru Praha – Plzeň – Cheb – Německo.

Náklady na samotnou stavbu jsou kolem pěti miliard korun

Celkové investiční náklady stavby včetně projektů, výkupu pozemků i stavby samotné jsou 6,78 miliardy korun, náklady na samotnou stavbu se pohybují kolem pěti miliard korun. Evropská dotace na železniční koridor mezi Plzní a Rokycany je 3,5 miliardy korun. Zhotovitelem stavby je sdružení firem Metrostav a Subterra.

Na koridorové trati Cheb – Plzeň stavbaři pracují ještě na přestavbě plzeňského hlavního nádraží, jinak je celý úsek mezi Chebem a Berounem buď hotový, nebo před dokončením.

Problematickým zůstává úsek mezi Berounem a Prahou, kde se trať vesměs kroutí v údolí řeky Berounky. Protože tam už rychlost vlaků zvyšovat příliš nelze, projektanti počítají s více než dvacet kilometrů dlouhým tunelem.

Podle ministra dopravy Ťoka je důležité, aby experti na projektech pracovali a doufá, že tunel skutečně vznikne.

Dělníci při stavbě tunelu použili přes dvě tuny trhaviny (26. října 2015)