Neplatí nám dost, stěžuje si provozovatel úzkokolejky na Kraj Vysočina

  12:08
Jestli to takhle půjde dál, tak v roce 2024 přestaneme jezdit. To vzkazuje šéfům hejtmanství Boris Čajánek, ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy. Ta nyní vede s Vysočinou spor o to, kolik peněz by jí mělo hejtmanství zaplatit, jako kompenzaci ztráty na železničních trasách, které vedou krajem.

Jindřichohradecké místní dráhy provozují dopravu po úzkorozchodné železnici. Na Vysočině měří 29 kilometrů mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní na Pelhřimovsku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dohady došly tak daleko, že firma podala na ministerstvo vnitra návrh na zahájení sporného řízení. „Pouze nechceme, abychom měli diskriminační podmínky,“ říká k tomuto kroku Čajánek.

„Je to takový známý folklor. Pan Čajánek nám vždycky různě vyhrožuje,“ zůstává klidný hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Kraj Vysočina a Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) mají mezi sebou uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby z roku 2009. Její platnost vyprší v roce 2024.

Předmětem smlouvy je zajištění dopravy na úzkokolejné trati a úhrada prokazatelné ztráty. Celkem jde o necelých 29 kilometrů úzkokolejné tratě, která obsluhuje na území Vysočiny oblast mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní na Pelhřimovsku.

Na každý kalendářní rok pak obě strany pravidelně uzavírají dodatek k této smlouvě, kde se shodnou na tom, kolik peněz uhradí kraj.

Pro ten letošní si společnost JHMD podle kalkulace, která je součástí zmíněného návrhu, nárokuje úhradu prokazatelné ztráty včetně přiměřeného zisku pro rok 2019 ve výši zhruba 16,8 milionu korun. Kraj Vysočina však v dodatku ke smlouvě, který tento týden projednávali radní, navrhuje částku o více než tři miliony korun nižší.

Nic navíc platit nechceme, říká hejtman

„Máme smlouvu do roku 2024 a nic navíc platit nechceme. Takže jsme panu Čajánkovi poslali smlouvu naši. Nemáme nejmenší zájem to nikterak jinak řešit,“ stojí si za svým hejtman Běhounek.

Podle Čajánkových slov je spor zejména o dvě části z celkové sumy. Tou první je takzvaný poplatek za dopravní cestu. Čajánek tvrdí, že vybírat tento poplatek prostě musí. A s Jihočeským krajem, kde má delší část svých tratí, se na platbě tohoto poplatku již domluvil.

„S Jihočeským krajem jsme si to vysvětlili a ten nám tento poplatek za rok 2018 uhradil. Pan hejtman Běhounek ale řekl, že nám to v žádném případě platit nebude. Když to ale platí Českým drahám, tak by to měli platit i nám. A pokud se k tomu staví takhle, tak nám nezbude nic jiného, než ty peníze vymáhat,“ říká Čajánek.

První muž Vysočiny se však argumentem, že jiný kraj poplatek za dopravní cestu hradí, nenechá zviklat. „Nahlížím na to úplně stejně jako na to, že v jednom kraji jezdí tyhle vlaky a v tomhle režimu a v jiném kraji zase v jiném režimu. Tento stát rozsekl regionální dopravu na čtrnáct částí, tak se s tím holt musí smířit,“ říká hejtman.

Hejtman rozhoduje podle sympatií, myslí si Čajánek

Dále se společnost JHMD cítí poškozená tím, že jí podle jejího názoru neposílá kraj všechny peníze, které dostává ze státního rozpočtu na základě memoranda o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti regionální železnicí. Hejtmanství v návrhu dodatku smlouvy pro letošní rok počítá se sumou 930 tisíc korun.

Provozovatel si však nárokuje částku násobně vyšší. „I v tomto je postup kraje netransparentní a diskriminační. Vypadá to, že o tom, co bude kraj platit, nerozhoduje legislativa, ale hejtman podle toho, jak je mu kdo sympatický,“ tvrdí Čajánek.

Mezi oběma stranami nejde zdaleka o první střet. Například na podzim roku 2017 nemohly JHMD vypravit půl dne žádný ze svých vlaků. Společnosti totiž vypršelo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.

Úzkorozchodné tratě v Jihočeském kraji a na Vysočině měří osmdesát kilometrů. Každoročně se po nich projede 300 tisíc cestujících. Téměř sto tisíc z nich jsou turisté.

Jindřichohradecká úzkokolejka

13. května 2017