Na Nejedlého životní cestu od masarykovce ke stalinistovi zve videoklip, který připomíná jeho výroky na adresu „reakce“: „Komunista věří v lidi, běda však tomu, kdo zneužije jeho důvěry. Pak komunistu nic nezastaví ani před trestem smrti, i kdyby šlo o vlastního bratra,“ říká Nejedlý.
I když je jeho socha před školou z roku 1978 doplněna cedulkou upozorňující na rozporuplnost této osobnosti, mnohým to přijde málo.
Na krk skulptury loni někdo pověsil oprátku. Pro řadu lidí je totiž neúnosné, aby nekritický obdivovatel SSSR, Stalina a servilní schvalovatel vražd měl sochu před základní školou.
Zdeněk Nejedlý (1878 Litomyšl - 1962 Praha)Historik, muzikolog, literární historik, politik. Svůj historický zájem věnoval hodně husitské epoše. Vedle husitství se zabýval estetikou a místopisem, zejména dějinami rodného města a životem Bedřicha Smetany. Naopak příkře odsuzoval dílo Dvořáka či Suka. Rozsáhle se věnoval životu T. G. Masaryka, přitom propagoval V. I. Lenina a vzhlédl se v říjnové revoluci v Rusku v roce 1917. Byl předsedou Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem, později též členem Společnosti přátel Sovětského svazu. Jako člen KSČ po roce 1945 zastával četné státnické funkce, nejznámější bylo jeho působení ve funkci ministra školství a národní osvěty v letech 1948 - 1953. |
Pro jiné je naopak socha s doplňujícím textem skvělým příkladem, jak se vzepřít tradici boření pomníků, která provázela celé 20. století.
První polistopadový starosta Litomyšle Miroslav Brýdl by se sochou nehýbal, jeho syn a současný starosta Daniel Brýdl má názor opačný.
„Na této výstavě si všichni uvědomíme, že nic není černobílé. Ale to, že je tam socha jen s malou cedulkou, je podle mě špatně. Především vůči všem obětem komunismu,“ uvedl starosta Litomyšle Daniel Brýdl.
Výstava, která potrvá až do února, bude rozdělena do dvou částí.
První představí Zdeňka Nejedlého jako litomyšlského rodáka, profesora, historika, muzikologa, velkého propagátora Smetanovy hudby, ale také jako ministra komunistických vlád. Druhá část je věnována dílům, která Nejedlého zobrazují ve výtvarném umění, a příběhu jeho „druhého života v Litomyšli“, jehož ústředním bodem je právě vznik „proslulé“ ministrovy sochy.
