Lidem přišel oslavný leták na Nejedlého, odpovědí je oprátka na jeho soše

  18:10
Obyvatelé Litomyšle dostali v březnu do schránek komunistický leták „Miluji Zdeňka Nejedlého“, který popisoval přínos litomyšlského rodáka městu, kultuře i státu. Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Znovu oživila debatu o Nejedlého soše u Klášterních zahrad a o víkendu se přímo na ní objevila oprátka.

Socha Zdeňka Nejedlého v Litomyšli. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Pro takovou osobnost není v tomto ovzduší místa, i kdyby se nyní sebe více zdobila trikolorou,“ stálo na ceduli u smyčky upoutané kolem krku sochy. Jde přitom o Nejedlého vlastní slova ze záštiplného vyjádření na adresu hudebního skladatele Josefa Suka.

„O soše Zdeňka Nejedlého diskutujeme, nicméně bych chtěl kritiky i fanoušky této osobnosti požádat o to, aby jejich případné další akce byly kultivované. Žijeme v demokracii, ve které má dialog názorů své místo, ale oprátky do dnešní doby určitě nepatří,“ řekl k tomu starosta Radomil Kašpar.

Protest vyprovokovala skládačka vyzdvihující přínos Zdeňka Nejedlého pro českou vědu, kulturu a politiku. Leták vydal a zdarma kolportoval do schránek Městský výbor KSČM v Litomyšli.

V textu jsou citace Ladislava Štolla, Václava Kopeckého a dalších sekerníků české kultury, autoři si z Nejedlého života vybírají jen to, co dotváří jeho obraz coby světlé postavy města a národa, intelektuála, který vykonal mimořádně cennou práci ve prospěch československo-sovětského přátelství.

Například historik Martin Boštík letáky odmítá. A navrhuje, aby město ustavilo komisi, která zpracuje možnosti, jak se sochou naložit.

Redakce měsíčníku litomyšlské radnice obdržela v minulosti již několik podnětů od obyvatel, kterým socha vadí. Ale zároveň se ozvali lidé, podle kterých by socha od Jana Hány z roku 1978 měla na svém místě zůstat.

Nejedlý byl skutečně kontroverzní osobnost. Na jednu stranu sveřepý komunista zvaný „rudý dědek“, nekritický obdivovatel SSSR, servilní schvalovatel vražd, ministr školství v nejsmutnější éře československé totality, v jehož slovníku často figurovaly pojmy, „očista“, „hnízdo reakce“, „jde se přes mrtvoly“. Také svérázný historik, muzikolog, který upíral kvalitu i velkým skladatelům a svými kritickými soudy napáchal velké škody.

Zároveň byl glorifikovaný vědec, autor mnoha pozoruhodných monografií, propagátor řady osobností, obyvatelům Litomyšle obzvlášť blízkých - Smetany, Jiráska, Němcové a dalších.

Pro jeho otce žádal tvrdý trest, teď kolem sochy vodí vnuka

Polistopadové litomyšlské diskuse o Nejedlého soše u základní školy otupil v roce 1992 dodatečný nápis, podle něhož Nejedlý „rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky“. Tehdy v Havlově smířlivé době převážil názor, že bourání pomníků bylo a zůstane spojováno především s komunistickým režimem.

Dnes se to ale zdá málo. Svědčí o tom současné diskuse v Litomyšli - například příspěvek Josefa Strnada do lednového čísla litomyšlského radničního listu Lilie. Jeho otec byl odsouzen na 10 let vězení v monstrprocesu s rektorem Stříteským a litomyšlskými studenty ve Smetanově domě. Zdeněk Nejedlý tehdy pro ně žádal tvrdé tresty.

Zdeněk Nejedlý (1878 Litomyšl - 1962 Praha)

Historik, muzikolog, literární historik, politik. Svůj historický zájem věnoval hodně husitské epoše. Vedle husitství se zabýval estetikou a místopisem, zejména dějinami rodného města a životem Bedřicha Smetany. Naopak příkře odsuzoval dílo Dvořáka či Suka. Rozsáhle se věnoval životu T. G. Masaryka, přitom propagoval V. I. Lenina a vzhlédl se v říjnové revoluci v Rusku v roce 1917. Byl předsedou Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem, později též členem Společnosti přátel Sovětského svazu. Jako člen KSČ po roce 1945 zastával četné státnické funkce, nejznámější bylo jeho působení ve funkci ministra školství a národní osvěty v letech 1948 - 1953.

„Přemýšlím o tom, proč nikomu v dnešní době nevadí, že lidem, kteří se na takových nespravedlnostech podíleli, stavíme sochy. Divím se, že ani zastupitelům města, ani učitelům 1. ZŠ Zámecká nevadí, že děti každý den při příchodu do školy vítá soudruh Nejedlý. Když jdu kolem školy se svým sedmiletým vnukem a míjíme tuto sochu, vysvětluji mu, jak to byl zlý člověk, že se nezastal mladých studentů, když je zavírali jako jeho pradědu, že souhlasil s popravou doktorky Milady Horákové, a tak dále. Nakonec se mě zvídavý prvňák zeptá: A proč tady ten pán vlastně stojí? A ptám se také i vás: Proč tady ještě stojí?!,“ zakončil svůj příspěvek Josef Strnad.

Úklid sochy do muzea podporuje i další obyvatelka Litomyšle Petra Novotná. „Jsem hrdá na to, že jsem z Litomyšle, ale socha komunistického politika moji hrdost kazí, byť to byl také rodák,“ říká.