Táborníci ničí zříceninu v Českém ráji, zdivem si obkládají ohniště

  8:14,  aktualizováno  14:46
Pečení buřtů v ohništích obložených středověkým zdivem zříceniny hradu Zbiroh prohlubuje chátrání této památky v srdci Českého ráje. Na nebezpečně zesilující vandalismus, kterým trpí tento hrad ze 14. století, upozorňují archeologové i památkáři.

Zřícenina hradu Zbiroh | foto: Adam Pluhař, MF DNES

Ti se zde sešli, aby zdokumentovali škody vzniklé během letošní zimy. Táborníci, kteří nocují v areálu hradní zříceniny a rozebírají zdivo památky, ohrožují mimo jiné dochované pozůstatky vysoce cenného teplovzdušného vytápění hradu. Podobný systém se v kraji dochoval právě jen na Zbirohu.

„Jedná se už o desítky kamenných článků, které byly vyjmuty z původního uložení, jen aby si lidé mohli ohradit ohniště. Situace se v posledních třech letech výrazně zhoršila. Rozebírání hradu urychluje jeho destrukci. Když totiž někde vznikne díra, tak se přidávají další. Lidé to spíše vnímají ze zvyku tak, že jsou v lese a nechtějí, aby se oheň, jehož rozdělání je tu ostatně také nezákonné, dále šířil. Že jde o více než šest set let staré zdivo, je těmto návštěvníkům bohužel jedno,“ zmínil archeolog Petr Jenč z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Jen za poslední tři měsíce vzniklo na hradě nejméně pět nových ohnišť. 

Klenba se může rozpadnout, varují památkáři

„Jakékoliv malé odebrání zdiva může zapříčinit destrukci klenby. Rozebírání nepoškozuje jen statiku zříceniny. Přicházíme tím i o cenné stavebně historické informace,“ varoval Ivan Peřina z Národního památkového ústavu v Liberci.

„Toto počínaní ohrožuje i archeologické situace, nejčastěji zahlubováním ohnišť do země,“ upozornila archeoložka Pavla Mašková ze Severočeského muzea v Liberci. To v místě zajišťuje výkon archeologické památkové péče.

Část kamenů padá ze zdiva také samovolně. Pokud se ale i tyto štuky použijí na ohniště, už nikdy je nejde do zdi vrátit. „V tom žáru, a aktuálně navíc v kombinaci s chladným počasím, se pak pískovcové kvádry rozpadají. Tady na tom kameni je vidět propálení do červena a popraskání. S takovým pískovcovým štukem není možné nic dělat, nelze jej zasadit zpět do zdiva,“ ukazuje archeolog Jenč na velké ohniště ve sklepení hradu.

Kromě něj jsou další dvě ohniště nad klenbou v prostoru paláce. Jiné sami táborníci před několika dny založili a rozebrali na středověké lavici sklepení. „Chybí tu větší zájem na ochraně a prevenci škod ze strany vlastníka kulturní památky. Není možné, aby dobrovolníci, ochránci přírody nebo archeologové a památkáři sami jen stále odstraňovali následky,“ poznamenal Jenč. „Ve chvíli, kdy ohniště neuklidíte, stává se to normou a lidé mají o to větší pocit, že se to smí. Problém narůstá. Častým argumentem přistižených bývá, že nejsou první,“ řekl Peřina. 

Ve spárách nocují netopýři

Památkáři nemají situaci lehkou, přestože rozdělávání ohňů těmto nelegálním táborníkům také vždy neprochází. Území celoročně kontrolují alespoň strážci přírody. Přistiženým pachatelům přitom hrozí velmi vysoká pokuta.

Zřícenina je zároveň cennou botanickou a zoologickou lokalitou. Netopýři tu využívají spár ve stěnách, kde je nulové proudění vzduchu. Pokud ale návštěvník teď v zimě rozdělá ve sklepení oheň, živočichy při zimování ruší. Po několika probuzeních může netopýr i uhynout. Kulturní památka leží v území první, nejpřísněji chráněné zóny CHKO Český ráj a zároveň v evropsky významné lokalitě soustavy Natura 2000 Průlom Jizery u Rakous.

Hrad je volně přístupný a nikdo na něj stále nedohlíží. Na zákaz rozdělávání ohňů neupozorňuje žádná cedule, jenom malý informační štítek CHKO Český ráj. „Vyplývá to přece už ze zákona,“ poznamenal Jindřich Kvapil, starosta Koberov, které památku vlastní.

Podle starosty nelze památku neustále hlídat. „Těžko tam můžeme v sobotu večer chodit, jestli si tam někdo neopéká buřty. Nemáme na to kapacity,“ uvedl Kvapil. „Bylo tam historicky ohniště, ale nevím, že by se tam dělala další. Kameny jsou ostatně součástí hradu a já je nemůžu ani odnést. Pak by si lidé stejně donesli jiné kameny.“

Autor: