Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

  7:10
V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor nedosáhli, ale ještě budou doplácet. A zdaleka nejsou jediní, kdo má problémy. Podobně jsou na tom stovky obcí po celé České republice, které zateplovaly školy v období let 2007 až 2013.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Zástupci Hrušovan u Brna se totiž dostali do pasti v souvislosti s nedomyšleným programem na zateplování škol. „Uposlechli jsme výzvu, že je potřeba šetřit energiemi, a zároveň jsme chtěli opravit naši 150 let starou budovu pro první stupeň, který navštěvují dvě stovky žáků. Zažádali jsme o dotaci a dostali ji, ale teď mám pocit, že to byly vyhozené peníze. Program totiž neřešil větrání budovy,“ popsal starosta obce Miroslav Rožnovský (TOP 09).

Během roku 2009 dělníci zateplili střechu a fasádu a vyměnili okna nejen u školy, ale také u „mateřinky“. Stavba přišla i s projektem na 8,5 milionu korun, z nich 6,7 milionu poslal stát. 

„Byli jsme spokojení a těšili se na úspory v řádech stovek tisíců ročně. Po čase jsem si ale všiml, že okna jsou otevřená dokořán. Když jsem zjišťoval, co se děje, dozvěděl jsem se, že to tak musí být, jinak by se děti udusily,“ poznamenal Rožnovský.

Vydýchaný vzduch za 37 minut

V zateplených třídách si totiž děti za chvíli vzduch vydýchají a kysličník uhličitý je začíná uspávat. Takže nezbývá nic jiného než vyvětrat. Program zateplování totiž nepamatoval na takzvanou rekuperační jednotku, jež by vydýchaný vzduch posílala ven a ten čerstvý ohřátý zpět.

 „Teď ji musíme dodělat ze svého a to přijde na tři až čtyři miliony korun. Téměř půlku toho, co stálo zateplení,“ posteskl si starosta.

Ten si dokonce pozval experta z programu Větráme školy, aby prostředí ve třídách změřil a srovnal s povolenými hygienickými normami na obsah CO2

Výsledky byly děsivé. Ukázalo se, že žáci si ve třídě vydýchají vzduch už za 37 minut, a než skončí první hodina, dostane se množství kysličníku uhličitého nad přípustnou maximální hodnotu. A před velkou přestávkou sedí v prostředí, které negativně působí na jejich zdraví. 

„S vydýchaným vzduchem přímo souvisí únava, bolesti hlavy, schopnost soustředění, a tím pádem také studijní výsledky dotčených žáků,“ vysvětlil Matěj Šmucr, který měření prováděl.

Podle něj je fakt, že většina z již provedených rekonstrukcí nijak neřešila větrání budov a s tím spojené problémy. „Tento problém se projevuje jak u rodinných domů či administrativních budov, tak ve zvýšené míře u škol, školek a budov obdobného určení. Školy sice šetří náklady za vytápění, ale na úkor výrazného zhoršení vnitřního prostředí tříd,“ podotkl Šmucr.

Nevejdou se do „tabulek“

A problém přiznává i Státní fond životního prostředí, jenž dotace poskytoval. 

„Podpořili jsme celkem 1 200 škol a školek v celkovém objemu šest miliard korun. Jen čtyři projekty s požadavkem na dotaci 25 milionů zahrnovaly rekuperaci,“ řekla mluvčí fondu Lucie Früblingová s tím, že novější programy už se vzduchotechnikou počítají.

U drtivé většiny budov se však musí jejich správci a majitelé poprat s dodatečnými náklady na klimatizaci stejně jako v Hrušovanech u Brna. Mají ale šanci na to, že je fond zaplatí. „ Je možné i na tohle čerpat dotaci,“ doplnila mluvčí.

Nicméně v Hrušovanech teď kromě dodatečné rekuperace řeší i další problém. Tentokrát s novou přístavbou ve dvoře školy. „Potřebujeme zvýšit kapacitu o 60 míst, přistavět počítačové učebny a zázemí. Nechtěli jsme opakovat stejnou chybu jako se starou školou, a tak jsme do projektu zabudovali i vzduchotechniku. A stejně nastala komplikace. Nevejdeme se do tabulek pro udělení dotace. Jsme moc drazí. Jenže drazí jsme, protože chceme vzduchotechniku,“ řekl starosta.

Žádost o dotaci obec podala na ministerstvo školství už loni v listopadu, ale zatím ji nedostala. I přes dohady s úředníky s přístavbou začala a starosta věří, že peníze přijdou. „Museli jsme začít, jinak bychom stavbu nestihli včas ukončit a o dotaci přišli. V každém případě je ale něco špatně,“ podotkl.

O problému ví i předseda Svazu měst a obcí František Lukl. „Chceme shromáždit informace od starostů a požádat, aby ministerstvo tabulky změnilo,“ prohlásil Lukl.