Školských zařízení, která spadají pod kraj, je zhruba osmdesát a většinou se jedná o střední školy. Mnohde je na první pohled vidět, že se v posledních desítkách let do jejich úprav příliš neinvestovalo.

Lidé z vedení hejtmanství připouštějí, že školní objekty jsou značně zanedbané a slibují, že to změní.

Ke školám, které by si obnovu a modernizaci zasloužily, patří například Gymnázium Luďka Pika, Vyšší odborná a Střední průmyslová škola elektrotechnická (SPŠE) nebo Střední průmyslová škola strojnická (SPSTR) v Plzni.

SPŠE má kromě běžných školních budov veliké internáty. Zateplené nejsou, takže náklady na vytápění jsou přinejmenším o třetinu vyšší, než by mohly být.

Strojnická průmyslovka připravuje modernizaci už roky

Strojnická průmyslovka je na tom podobně. Její ředitel Rostislav Študent tvrdí, že škola plány na modernizaci připravuje roky, ale zatím chyběly peníze. „Běží to dlouho a dá se říct, že jsme stále v jednání,“ uvedl.

Ve funkci je od roku 2009, a už když nastupoval, vedení školy se modernizaci snažilo zařídit. „Nové vedení kraje k tomu má docela kladný přístup, tak doufám, že to dobře dopadne. Dáváme dohromady technické podklady, abychom byli připraveni,“ uvedl Študent. Už jenom výměna starých oken by podle něho škole přinesla výraznou úsporu.

Náměstkyně hejtmana pro ekonomiku a investice Marcela Krejsová z ODS prohlásila, že vzniká plán obnovy krajských nemovitostí, při kterém se mapuje i jejich energetická náročnost.

„A těch školských budov je nejvíc, tak bychom u nich rádi začali. Myslím, že bychom je krok po kroku měli dát do pořádku,“ řekla Krejsová.

Uvědomuje si, že díky zateplení by se provoz škol významně zlevnil. Tvrdí, že právě stav strojní průmyslovky na Klatovské třídě ji trápí.

„Je to velký blok domů se spoustou oken. Rekonstrukce se několikrát připravovala a propočítávala. A když se zjistilo, kolik by stála, tak se odložila,“ sdělila Krejsová.

Myslí si, že změnu k lepšímu potřebuje i elektrotechnická průmyslovka na Koterovské třídě v Plzni a její internáty. „Když se rodiče půjdou podívat, kde jejich děti budou bydlet, musí se zhrozit. Tam se zastavil čas,“ konstatovala Krejsová. Myslí si, že je třeba paneláky z doby socialismu přestavět na internáty 21. století.

Náměstkyně hejtmana pro oblast školství Ivana Bartošová z KDU-ČSL uvedla, že ředitelé škol ve správě kraje dostanou možnost napsat, co si přejí na budovách vylepšit. „Bude se to týkat i případného zateplení,“ sdělila.

Školy by na obnovu potřebovaly asi půl miliardy

Bartošová tvrdí, že podle dosavadních informací by školy potřebovaly na obnovu svých objektů zhruba půl miliardy.

„Byly zanedbány. Hodně se investovalo do potřeb pro výuku. Po té stránce jsou školy dobře vybavené. Ale je pravda, že stav budov není v pořádku, a jsou proto také energeticky velmi náročné. My to chceme napravit,“ prohlásila Bartošová.

Například základní nebo mateřské školy, které spadají pod plzeňskou radnici, jsou proti těm krajským v lepším stavu a řada jich byla zateplených. To je ale částečně důsledek toho, že kraje převzaly školy od státu až po roce 2000.

Primátor Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD řekl, že město do modernizace svých mateřských a základních škol v posledních letech investovalo zhruba půl miliardy.