Horní hrad potřebuje nejen pevné stěny, ale hlavně pořádnou střechu

  8:24
Psal se 20. říjen 2000, kdy se z Pavla Palackého stal najednou hradní pán. Tehdy ale vládl jen obvodovým zdem a poškozené věži. Jenže dokázal na poslední chvíli dříve výstavní hrad zachránit, byť za cenu nesmírného úsilí.

Hauenštejn (Horní hrad) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

V jeho práci mu pomáhaly stovky dobrovolníků a nadšenců z okolí i celého Česka.

„Za jejich podpory se nám podařilo v krátké době vyčistit hlavní přístupové cesty hradem a celkově téměř třetinu celého areálu. Z hradu jsme vyvezli na 700 nákladních aut suti,“ vzpomíná Pavel Palacký na své začátky v roli hradního pána.

Prvních pět let ale nebydlel v žádné z komnat. Nedalo se to. I s rodinou se usídlil v maringotce zaparkované na nádvoří. Stojí tam dodnes, jako připomínka toho, čím musel on i jeho rodina projít.

Potřebuje peníze

Část hradu je už pod střechou, jenže do té zbývající ještě zatéká. A peníze i síly ubývají. Proto se rozhodl Pavel Palacký znovu požádat veřejnost o pomoc.

Tentokrát formou crowdfundingu, tedy hromadného financování na Hithitu. Na získání potřebného půlmilionu korun má 44 dnů. Zájemci najdou jeho projekt pod názvem Zastřešíme Horní hrad.

Fotogalerie

Případní dárci si mohou vybrat i způsob odměny. Ať už nechají zvěčnit své jméno na bráně, střešní tašce nebo možnosti zvolit jméno pro některého z hradních pávů.

„Na tuto formu jsme dostali doporučení, dobré zkušenosti s ní mají i na hradě Hartenberk na Sokolovsku,“ vysvětluje Pavel Palacký, proč se rozhodl právě pro tento způsob. Líbila se mu i forma, jak jsou jednotlivé projekty prezentovány. „A také jsme získali šikovnou kolegyni, která má s Hithitem výborné zkušenosti a celý projekt nám na míru připravila,“ dodává Palacký s úsměvem.

Vybrat potřebuje 500 tisíc korun. „Do opravy střechy půjdeme, pokud se vybere víc než polovina potřebné sumy,“ zdůraznil Pavel Palacký.

Genius loci

Horní hrad získal už sice v roce 2000, ale samotné místo mu učarovalo mnohem dříve. „V roce 1994 jsem poprvé s přáteli zavítal během naší cesty Poohřím do údolí Hornohradského potoka a spatřil Hauenštejn. Opuštěně a majestátně vévodil údolí, obtékán dvěma potoky, zápasil se záplavou bujné zeleně, která jej většinu pohlcovala,“ popisuje první příchod na hrad.

O pár let později zjistil, že o hrad se stále nikdo nestará, a ten postupně podléhá zubu času. Hrad ho natolik uchvátil, že ho nakonec koupil a začal zachraňovat. Chce ho zachovat v jeho nejvěrnější goticko-renesanční podobě a uchovat ho pro další generace. A to nejen jako symbol historie, ale i jako místo pro mezigenerační setkávání.

„Jsme rodinným hradem, na exponáty si můžete sáhnout, neexistují u nás červené šňůry oddělující návštěvníka od hradních prostor,“ zdůrazňuje hradní pán.

Na hradě se pravidelně konají nejrůznější akce, o víkendu to bude tradiční Chvála medu.

Autor: