Pokrývač zkolaboval na střeše. Jeden kolega jej držel, druhý oživoval

  5:04
Úspěšnou a náročnou záchrannou akci na střeše domu v Plzni mají za sebou dva pokrývači. Když u jejich devětačtyřicetiletého kolegy došlo k náhlé zástavě oběhu, jeden z nich okamžitě zahájil resuscitaci. Druhý ho musel držet, aby nepropadl po odkryté střeše dolů.

V neuvěřitelné drama se změnila rekonstrukce rodinného domu v Plzni na Doubravce. Přímo na střeše zkolaboval muž. | foto: Krimi Plzeň

Několik pracovníků menší firmy pokládalo střešní krytinu na rodinném domu v Plzni na Doubravce. Najednou došlo u jednoho z dělníků k náhlé zástavě oběhu.

„Celá záchrana probíhala v naprosto extrémních podmínkách,“ vzpomíná na akci z 23. ledna lékařka Jana Boučková.

„Devětačtyřicetiletý pacient ležel pouze na několika latích, protože celá střecha byla odkrytá. Je zázrak, že díky svým kolegům postižený muž po kolapsu nepropadl několik metrů buď na chodník nebo na půdu,“ chválí obětavé dělníky lékařka.

Na operačním středisku záchranné služby zazvonil telefon přesně deset minut před druhou hodinou odpoledne. Operátorka vyhodnotila závažnost situace a po telefonu zahájila neodkladnou resuscitaci. Zároveň na místo vyslala dvě nejbližší výjezdové skupiny.

První dorazila na místo z Doubravky již čtyři minuty po zavolání. Naštěstí jeden z kolegů zkolabovaného muže prováděl velmi kvalitní nepřímou masáž srdce, která zřejmě pacientovi nejen zachránila život, ale hlavně jej navrátila do běžného života. Druhý držel pacienta, aby nepropadl střechou.

Měli obtížné podmínky a dokázali zachránit člověka

„Oba odvedli naprosto neuvěřitelnou práci. Pacienta zachytili, v neskutečně obtížných podmínkách jej dokázali resuscitovat a společně s hasiči nám nakonec ještě pomohli s transportem pacienta a všech pomůcek na zem do sanitky,“ říká Boučková.

Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Pavla Hrdličky, je laická resuscitace při zástavě oběhu životně důležitá, zejména pokud se jedná o fibrilační zástavu. 

„Pokud mozek pacienta zůstane více než pět minut bez kyslíku, dochází k nenávratnému poškození. Pacient, i v případě, že jeho srdce dokážeme probudit k životu, odchází z nemocnice s trvalým neurologickým postižením. Buď je částečně ochrnutý nebo má poruchy řeči či vidění. „Proto tak apelujeme na veřejnost, aby se nebála oživovat,“ vysvětlil Sladký.

V případě devětačtyřicetiletého pokrývače díky pohotovosti jeho zachránců vše dopadlo dobře a muž by měl být v pořádku. Na urgentní příjem jej záchranáři po několika defibrilacích dokonce předávali při vědomí.

„Rádi bychom oba statečné muže navrhli na ocenění za záchranu lidského života,“ uzavřel Sladký.