Jdete hustým lesem, prodíráte se bujným porostem a najednou se před vámi objeví kostel s malým hřbitovem. Jen tak z ničeho nic, kostel uprostřed temného lesa. Říkáte si, co ten tady dělá, a pak zjistíte, že kdesi v zemi pod vámi se skrývají pozůstatky zaniklé obce. A vy možná stojíte v místě, kde dříve bývala náves. Takový je Aldašín, zaniklá ves nedaleko obce Jevany a asi čtyři kilometry jihozápadně od Kostelce nad Černými lesy.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Z obce dnes zůstal jen kostel sv. Jiří a hřbitov. Od konce 80. let je kulturní památkou.

Písemně je Aldašín poprvé doložen v roce 1344 jako pastevecká osada. O osm let později je už ale zmiňován coby významná farní ves, ke které patřily osady Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy a Jevany.

„Tehdy po něm byla pojmenována celá oblast Aldašínsko a Jevany byly v té době jen malou osadou. Aldašín byl centrální farní obcí, která zanikla až za třicetileté války. Zůstal po něm jen rozbitý kostel. Marie Terezie Savojská, které Aldašín po třicetileté válce patřil, nechala rozvalený gotický kostelík obnovit a dala mu barokní podobu, kterou má dodnes,“ říká Rostislav Pačes, aldašínský kostelník, jenž se zajímá o místní historii.

Aldašín ostatně není jedinou ztracenou vsí na Černokostelecku, jsou zde i jiné, po nichž na povrchu nezůstaly vůbec žádné stopy. Dle archeologů je místní region zcela unikátní, neboť se zde v lesích nachází více než patnáct pustých sídel ze 13. až 17. století, která zmizela zejména za husitských a poděbradských válek či následně za války třicetileté.

Aldašín byl pro poutníky oázou klidu

Ves Aldašín byla i s kostelem vypálena za třicetileté války v roce 1645 a přestože okolo roku 1690 proběhly pokusy o její znovuosídlení, nedošlo k tomu a pomalu pustnoucí kostel byl znovu vystavěn až v roce 1729. Pro svou nádhernou polohu uprostřed hlubokých lesů se v nadcházejících letech stal vyhledávaným poutním místem, jehož význam se však postupně vytrácel koncem v 19. století.

Do roku 1870 ještě chodívalo ke kostelu procesí z Kostelce nad Černými lesy, v dalších letech pouze z nedalekých Jevan. Poslední poutě směřovaly do Aldašína začátkem 50. let 20. století, dnes je Aldašín zajímavou lesní samotou a oázou klidu. Ale ne vždy.

„Zástavba Jevan už se dost přiblížila, takže na Aldašín lidé z Jevan běžně chodí na procházku nebo na hřbitov a přes léto tam projíždí i spousta cyklistů,“ popisuje Pačes. Aldašínem prochází i turistická stezka.

Leží tu ostatky známého skladatele

V sousedství kostela archeologové v roce 2006 odkryli pozůstatky nečekaně velké usedlosti, která pravděpodobně bývala rezidenčním hospodářským dvorem a na jeho protější severní straně jsou dobře patrné zbytky dalších deseti usedlostí kolem obdélné návsi. K tomu zcela ojedinělé střípky keramiky z povrchového sběru dokládají vznik vesnice již ve 13. století.

Aldašínský kostel sv. Jiří je dodnes jediným živoucím pozůstatkem po zaniklé obci. Každou druhou neděli se v něm konají mše a letos v červnu proběhla i pouť, která připomenula 80. výročí od kněžského svěcení biskupa Jana Lebedy, který měl k Aldašínu vřelý vztah a je zde i pochován.

„Osobně si jej pamatuji. Byl to svým způsobem mystik a básník takového březinovského typu,“ vzpomíná nynější aldašínský farář Jaroslav Lízner, a dodává, že další významnou osobností, která je tu pohřbena, je skladatel Karel Svoboda, jenž žil v sousedních Jevanech. Právě k jeho hrobu přichází nemálo návštěvníků.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz