Chátrající zámky čekají na poslední šanci. Jinak hrozí, že se rozpadnou

  17:58
Jedenáctka jihomoravských zámků víc než učebnici stavebního slohu nebo historie připomíná ruiny. A když do některé z památek mají natéct miliony, bývá to Sophiina volba. Těm, na které se nedostane, totiž hrozí, že se rozpadnou. Jako třeba jaroslavickému zámku.

Zámek v Moravském Krumlově. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Jeden z největších renesančních skvostů v republice – zámek v Jaroslavicích na Znojemsku, se vryl lidem do paměti jako zchátralá kulisa filmů Černí baroni nebo Andělská tvář. Další využití monument s 250 místnostmi nedostal, ačkoliv ho chce lidem otevřít odhodlaný a schopný investor.

Zámek patřil významným šlechtickým rodinám, posledním majitelem před druhou světovou válkou byl hrabě August von Spee. Poté objekt připadl státu a na tři roky se stal táborem nucené práce pro ženy, později ho využívala armáda.

Po sametové revoluci se dostal do rukou obce. Dnes je zámek z 16. století chráněn jako kulturní památka a je jednou z položek seznamu ohrožených památek.

Před 14 lety přitom přišla šance na jeho záchranu, když jaroslavickou dominantu odkoupil rakouský lékař Sigurd Hochfellner. Ten už obdobnou zkušenost má, bydlí totiž na zámku v Korutanech.

Jenže zároveň se ozvali potomci hraběte von Spee. Majetek byl jejich předkovi zkonfiskován na základě obvinění, že byl nacista. Podle některých historických pramenů se rodina von Spee hlásila k německé národnosti a účastnila se arizace. Rodina to odmítá a soudí se.

Kvůli vleklému sporu se Hochfellner bojí do zámku více investovat, aby o peníze nepřišel. „Zajišťuje veškeré udržovací práce. Například částečně opravil kapli,“ přibližuje starosta Jaroslavic Petr Zálešák.

Nyní by se věci konečně mohly pohnout kupředu. Další soud má být podle starosty snad na jaře příštího roku.

„Dvojče“ z Uherčic mělo štěstí

Zatím jaroslavický zámek zůstává největší kaňkou seznamu ohrožených památek vedeném Národním památkovým ústavem. Zámků, které možná dříve spadnou, než je někdo zachrání, je ale v kraji jedenáct, více než polovina na Znojemsku.

Ohrožené zámky

  • Znojemsko: Zámek Jaroslavice, Zámek Hrušovany nad Jevišovkou, Zámek Rešice, Zámek Moravský Krumlov, Zámeček Pravice, Zámeček Dyje

Podařilo se ze seznamu vyjmout: Nový zámek Jevišovice, zámeček Přímětice, zámek Uherčice

  • Břeclavsko: Zámek Velké Němčice, Zámek Břeclav, Zámek Pouzdřany
  • Hodonínsko: Zámek Hýsly
  • Vyškovsko: Zámek Ivanovice na Hané

Podařilo se vyjmout: zámek a park Habrovany

Zdroj: Národní památkový ústav

Za poslední dva roky se ze seznamu podařilo vyjmout zámek Jevišovice a zámeček Přímětice na Znojemsku nebo zámek a park Habrovany na Vyškovsku. Naopak na něj přibyl zámek Velké Němčice na Břeclavsku a Hýsly na Hodonínsku.

Podle vedoucího odboru evidence Národního památkového ústavu v Brně Aleše Homoly je obrovským úspěchem vyjmutí zámku v Uherčicích.

Podařilo se totiž získat dotace z IROP, necelých 113 milionů korun. Památka tak dostane inženýrské sítě nebo infrastrukturu pro návštěvníky a pořádání akcí, nastoupí restaurátoři a zahradu čekají úpravy.

I přes svůj stav zámek nabízí dva prohlídkové okruhy a od jeho zpřístupnění veřejnosti před 22 lety tu bylo proinvestováno 70 milionů. „Ale abychom dotáhli obnovu do finále se vším všudy, bylo by potřeba tak půl miliardy,“ nastínila kastelánka Eva Štěpánová.

Uherčický zámek se dá přitom co do velikosti i architektonického významu srovnávat se zmíněnými Jaroslavicemi. „Pro Uherčice se povedlo získat výraznější sumu, obnova monumentálního zámeckého sídla s parkem bude skoková. Bohužel ve stínu toho zůstávají Jaroslavice, které jsou co do významu unikátem, ale stát si nemůže vzít na bedra všechny bolesti,“ vysvětluje Homola.

Bolestí jsou průmyslové areály

Za prokletý lze považovat i zámek v Rešicích. Na seznamu je totiž od doby, co ho památkáři vedou. „Je menší, ale půvabný, vyjmout se taky nedaří, co vím, tak je jeho vlastník v exekuci,“ mrzí Homolu.

V havarijním stavu je i zámek v Břeclavi. Před čtyřmi lety radnice zpřístupnila jednu z věží jako rozhlednu, v části sklepa provozuje nájemce vinotéku. Kompletní rekonstrukce by ale spolkla 200 milionů. Město se chystá alespoň na postupné opravy.

„V rozpočtu na příští rok je vyčleněno 11 milionů. V přízemí jižního křídla vznikne sociální zázemí pro obsluhu věže a návštěvníky a také obřadní sál a výstavní prostory. Je třeba řešit i nevyhovující inženýrské sítě,“ nastínil mluvčí radnice Jiří Holobrádek.

Na velké opravy se chystají i v Moravském Krumlově. Radnice plánuje opravu jižního křídla zámku za 119 milionů korun, většinu nákladů pokryjí evropské dotace. Chystá se výběrové řízní na zhotovitele, práce mají začít v roce 2019 a skončit v roce 2021. Rekonstrukce má otevřít cestu pro možný návrat pláten Muchovy Slovanské epopeje.

Obecně ale na tom jižní Morava není se zdevastovanými památkami nejhůř. Nemá například to, co je typické pro severní nebo západní Čechy – hromadu chátrajících sakrálních staveb.

Jihomoravská kostelní ruina? To je naprostá výjimka. Naopak ohrožené jsou venkovské a zejména industriální stavby, hlavně v Brně. „U nás není prostředí dost kultivované na to, aby bylo schopno investovat do konverzí průmyslových areálů a hledat pro ně nové využití po vzoru například Velké Británie, Nizozemí nebo Německa,“ uzavřel Homola.