Zámek v Třešti se na několik let uzavřel, Akademie věd ho nechá opravit

  15:56
Liblice na Mělnicku a Třešť na Jihlavsku. To jsou dva zámky, které v Česku vlastní Akademie věd. Ten první před jedenácti lety opravila za zhruba sto milionů. Rekonstrukce třešťského zámku právě začíná přípravnými pracemi. Památka se na několik let pro návštěvníky uzavře.

Na třešťském zámku se v jeho dlouhé historii vystřídala řada šlechtických rodů. Na přebudování tvrze v renesanční sídlo se v 16. století podíleli italští stavitelé. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Plán je zrekonstruovat objekt v dnešních standardech a s kvalitou, která zabezpečí bezproblémové fungování objektu v budoucích letech,“ vysvětluje Tomáš Wencel, ředitel Střediska společných činností Akademie věd. Práce by měly trvat dva až tři roky.

A počítá se s opravdu s důkladnou opravou střechy, oken a všech rozvodů. Úpravy čekají koupelny hotelových pokojů. Posílí se bezbariérovost rozlehlé stavby. Částečná obnova se plánuje i ve vybavení interiéru.

Zámecký hotel zůstane i po opravě tříhvězdičkový. „Jeho kapacita zůstane stejná,“ doplnil ředitel. Památka bude i v budoucnu sloužit jako konferenční centrum Akademie věd.

Tedy podobně jako druhý zámek Akademie věd v obci Liblice, který je od Třeště vzdálen 186 kilometrů. Liblice na Mělnicku jsou od dokončení rekonstrukce za sto milionů v roce 2007 moderním konferenčním a kulturně-vzdělávacím centrem.

Funguje tam stylový zámecký hotel s restauracemi a relaxačním wellness centrem. Nabízí vysoký komfort hostům. Z letní zahrádky je výhled do parku. A zámecká zahrada s oborou nabízejí různé možnosti využití volného času.

Kolik budou opravy v Třešti stát, zatím není jasné

Kolik bude stát rekonstrukce zámku v Třešti, není ještě přesně určeno. „Financování bude částečně z dotačních prostředků Akademie věd a z vlastních prostředků Střediska společných činností. Hlavní rekonstrukce spadá do veřejné zakázky a generální zhotovitel stavby nebyl zatím vysoutěžen,“ doplnil Tomáš Wencel.

Vedení třešťské radnice o rekonstrukci ví. „Máme s Akademií věd nadstandardní vztah. Léta letoucí žijeme vedle sebe ve vzájemné symbióze. Obyvatelé města tam navštěvovali restauraci, na zámku si pořádali rodinné oslavy a svatby, firmy tam mívaly různé akce a školení a my jsme tam pořádali zastupitelstva,“ přiblížila Eva Požárová, místostarostka Třeště.

Veřejnost tam podle ní využívá v podstatě neomezeně i zámecký park, který také patří Akademii věd.

„Investice do parku nyní nebudou, vlastními silami si pouze opravíme jeho oplocení. Nějaké plány s parkem do budoucna máme, ale vše bude záviset na možnostech financování,“ objasnil Tomáš Wencel.

Akademie už v minulosti získala na revitalizaci parku několik dotací. A místostarostka Třeště věří, že vzájemná spolupráce bude pokračovat i po rekonstrukci.

Rudá armáda začala pálit nábytek, město ho proto odvezlo

Akademie věd provozuje zámecký areál již desítky let, koupila ho však až v roce 2005. Stát už tehdy investoval do obnovy památky 70 milionů korun.

Zámek stojí na místě středověké tvrze z roku 1513, která přestavbami zanikla. V Třešti byli do roku 1945 majitelé panství baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Posledním vlastníkem zámku byl Leopold Sternbach. Se svojí ženou Kristinou z Třeště ke konci války zmizeli. Jejich majetek byl zkonfiskován. Po zřízení protektorátu se totiž přihlásili k Němcům.

V Třešti na zámku se ubytovala v květnu 1945 Rudá armáda. Rudoarmějci rozdávali věci ze zámku civilnímu obyvatelstvu, a když začali pálit nábytek, dal národní výbor v Třešti odvézt zámecký majetek do skladu v továrně Bartůněk. Po roce 1945 bylo v zámku městské muzeum.

Autor: