Manželé koupili zámek Návarov jako ruinu, teď sklízí ceny za obnovu

  6:18
Z dlouho chřadnoucího návarovského zámku je znovu obdivuhodná památka. Soukromí majitelé dostali za její obnovu ceny od Libereckého kraje i od Národního památkového ústavu.

Zámek v Návarově obdržel ocenění Památka roku Libereckého kraje za rok 2017. Nyní majitelům patří i ocenění od Národního památkového ústavu. | foto: Petr Neubert

Z honosného sídla šlechtického panství se během času stalo také rekreační zařízení textilního podniku Seba Tanvald. Pak barokní návarovský zámek pustl a pustl, až se ocitl ve stadiu ruiny.

Teď se díky novým majitelům stal pýchou celých severních Čech a osada Návarov ztratila smutný punc zapadlého Vystrkova. Zámek obdržel ocenění Památka roku Libereckého kraje za rok 2017. Nyní majitelům patří i cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost). Vysloužila si ji obnova zámecké kaple.

Do kaple se vrátila původní výzdoba

Zasloužil se o ni restaurátor, akademický malíř Tomáš Berger. Z kaple zmizely pozdější výmalby, opravovaly se štuky. Vrátila se do ní původní barevná výzdoba a zlacení i stříbření. Barokní nádheru získala bez jakékoliv dotace.

„Když zámek koupili manželé Radka a Petr Turkovi, nacházel se v havarijním stavu. Je obdivuhodné, do jaké podoby ho v letech 2013 až 2017 uvedli,“ říká Květa Vinklátová, krajská radní pro památkovou péči. „K obnově zámku i zámeckého parku přistoupili velmi citlivě a vrátili mu barokní ráz. Z Návarova se díky nim stal významný turistický cíl.“

Fotogalerie

Zámek sice není po většinu roku volně přístupný, lidé ho však mohou obdivovat zvenčí. Brána navíc nezůstává zamčená pořád. „Myslím, že v kapli bývají jednou za měsíc veřejné mše,“ dodává Vinklátová. „Majitelé se zapojují i do života obce, kde zámek stojí.“

Osada Návarov patří pod vesnici Zlatá Olešnice. Podle starosty Jiřího Černého se zámek otevřel návštěvníkům například pro Tříkrálový koncert nebo při Dětském dnu. „Jsme samozřejmě rádi, že manželé Turkovi zámek tak krásně opravili,“ dodává Černý. „Vložili do něj mnoho svých peněz. Těší nás, že se zajímají o kostel sv. Martina ve Zlaté Olešnici, který bychom chtěli rekonstruovat.“

Petr Turek podniká ve třech společnostech, z nichž nejznámější je České teplo. MF DNES ho požádala telefonicky a také e-mailem o odpověď na několik otázek, kvůli velkému časovému zaneprázdnění na ně ovšem včas neodpověděl.

Parku dominuje altán

Představu, co manželé Turkovi se zchátralým zámkem a jeho okolím dokázali, poskytuje odůvodnění Libereckého kraje pro udělení ceny Památka roku 2017.
Nádvoří opět získalo pravidelnou barokní kompozici, jíž vládne zámek s odpovídající nově vytvořenou fasádou. Zámecké kapli vrátili restaurátoři podobu z období vrcholného baroka. Volná místa po nedochovaných budovách zprostředkovávají průhled do okolní krajiny.

Romantický park o rozloze více než tři hektary lemuje zámecká zeď. Parku dominuje altán a stojí tam rovněž konírna, skleník a zakonzervované ruiny historických staveb.

Hospodářská louka a obnovený sad se zelinářskou zahradou znovu slouží pro zemědělství. Čtyři budovy v areálu zámku prošly celkovou rekonstrukcí, dvě řemeslníci rekonstruovali a dostavěli a tři postavili úplně nové. Zámek, národní kulturní památka, se stal obrazem barokního panského sídla ze 17. století.

Na zámek použili zdivo z hradu

Když zámek nabízela na prodej realitní kancelář, zdůrazňovala rozsáhlý anglický park s krásnými dřevinami a nádvořím s parkovištěm. V rozlehlém areálu stál obytný domek 3 + 1 s dvojgaráží, konírna s klenutým stropem, stodola, dřevník a zahradní altán.

Uvnitř zámku byla vstupní síň, recepce, velká jídelna a kuchyně, komory, čtyři toalety a byt správce 2 + 1. První patro zahrnovalo halu s krbem, dva velké reprezentační sály, dva salony, lounge s barem, dvouložnicový apartmán s koupelnou a další dvě koupelny. K památce se daly dokoupit také lesy o rozloze 350 hektarů.

Návarovský zámek vybudovala hraběnka Marie Angela Nounkelová (před svatbou Lamottová) v letech 1664 až 1666. Využila tehdy zdivo z nedalekého hradu Návarov. Během třicetileté války ho obsadili Švédové a podnikali odtud loupeživé výpravy. Pražský místodržící proto nechal hrad ze 14. století pobořit v roce 1644.