Proti upravenému zámeckému parku vypadá zámecká budova totálně zdevastovaně. Z říms rostou náletové stromy, jediné okno nemá sklo, omítka je opadaná, zdivo se drolí. Přesto se tu staví a opravuje.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

„Třeba v bývalé zámecké kuchyni je potřeba stěny zabezpečit proti zřícení, proto je dozdíváme,“ uvedl jeden z majitelů zámku a šéf sdružení Via Tempora Nova Jan Rapin s tím, že teprve pak bude možné dodělat střechu.

Lešení v kuchyni zaplatili členové sdružení z vlastních kapes, stejně jako dalších až 40 procent ze všech peněz, které do obnovy zámku tečou (o snaze zachránit zámek jsme psali zde). 

„Někdo si může říkat, že jsme blázni, jenže my chceme zámek zachránit. Vždyť to může pomoci rozvoji tohoto zapomenutého regionu, který by měl stavět na turistickém ruchu,“ dodal Rapin.

Kraj označil projekt za nepotřebný

Jinak to ale vidí krajští zastupitelé. Letošní žádost o šestisettisícovou dotaci před prázdninami smetli ze stolu. 

„Realizace tohoto projektu nebyla vyhodnocena jako potřebná pro zajištění všestranného rozvoje a potřeb občanů Ústeckého kraje,“ zdůvodnili stroze své usnesení.

S nedostatkem financí se Via Tempora potýká rok co rok. Jediné peníze, které na stavbu dostává, jsou ty od státu, od památkářů. Je to ročně asi milion korun. 

Přitom během dvanácti měsíců zámek spolyká na stavebních pracích 1,5 milionu korun, 300 tisíc pak stojí údržba už téměř hotového zámeckého parku. Na něj se sdružení podařilo před dvěma lety získat dvaadvacetimilionovou dotaci. 

Aby sdružení uvedlo zámek do obyvatelného stavu, potřebovalo by nejméně 300 milionů.

Vlastníci se nevzdávají

Přesto se majitelé zámku nevzdávají a své finance společně s penězi dárců do ruiny investují dál. Upravili park, který už mohou využívat turisté i místní, konají se v něm různé kulturní akce. 

„Hotové jsou cesty, rozárium chceme ještě rozšířit. Také jsme založili vinici, je na ní asi padesát hlav vína,“ sdělil Rapin. Dokonce si ji před nedávnem prohlédli i odborníci z výzkumného ústavu vinařského a shodli se, že víno v Lipové bude za pár let velmi dobře rodit.

„Je to experimentální vinohrad osázený odrůdami odolnými vůči zdejším klimatickým podmínkám. Ty, kterým se bude obzvlášť dařit, pak vysadíme do velké vinice, kterou máme v plánu vybudovat,“ přiblížil Rapin.

Na zámek dorazili i památkáři, kteří na rekonstrukce dohlížejí. 

„Přijeli jsme zkontrolovat, zda práce postupují podle závazného stanoviska, které jsme vydali. Musíme se domluvit na tom, jak budou opravy pokračovat, zda je objekt staticky zajištěn,“ řekla Lenka Kotišová z ústecké pobočky Národního památkového ústavu.

Od doby vzniku zůstalo sídlo bez přestaveb

Po desetiletích chátrání zbyly ze zámku místy jen obvodové zdi. V 90. letech minulého století střechu poničil požár, v některých místnostech se propadly i stropy.

Zámek Lipová se od roku 1737, kdy byl postaven, dochoval bez jakýchkoli změn a přestaveb, což je architektonicky vzácné.

To, že je zámek je na seznamu nejohroženějších kulturních památek, byl jeden z důvodů, proč ho sdružení v listopadu 2011 koupilo za necelé 2 miliony korun. 

Areál předtím patřil holandské firmě, která ho koupila za 700 tisíc korun od restituentky, ale do jeho oprav se nepustila. Holanďany k prodeji dotlačili pod hrozbou sankcí památkáři, kteří na ně naléhali, aby zámek buď zachránili sami, nebo prodali.