VIDEO: Zámek v Lánech pustil lidi do míst, kde prezident přijímá návštěvy

  16:20
K výročí vzniku republiky se otevřel jeden z jejích symbolů, prezidentské sídlo na lánském zámku. Stovky lidí už využily příležitosti vidět reprezentační prostory, kde prezident přijímá české i zahraniční politiky nebo významné státní návštěvy. Přístupný je i zámecký park.

Čtvrteční dopoledne patřilo předem objednaným školním skupinám, od 13 do 18 hodin je otevřeno pro veřejnost. V pátek se zámek otevře veřejnosti už od 9 hodin. Během obou dnů bude rovněž otevřen zámecký park.

„Mezi zpřístupněné místnosti je zahrnuta vstupní hala, Společenský sál, Modrá jídelna či Žlutý salón, který jako audienční prostor využíval T. G. Masaryk,“ uvedl David Šebek ze Správy Pražského hradu. 

První československý prezident navštívil Lány poprvé v roce 1920, o rok později stát zámek koupil a od srpna jej začal pravidelně využívat. Lány se staly Masarykovým domovem a v roce 1937 tam i zemřel.

U hlavní brány do areálu v ulici Zámecká je zřízeno stanoviště bezpečnostní kontroly, podobné jako na Pražském hradě. Tím budou muset všichni návštěvníci projít. 

„Není možné bez jakýchkoliv výjimek zajistit přednostní vstup. Do zámku není možný vstup ani s kočárky, ani s dětskými vozítky,“ popisuje Šebek.

Odměna za případné nepohodlí u vstupu bude stát za to. Třeba z oken vstupní haly se návštěvníkům otevře jedinečný výhled na obnovený zámecký „Masarykův“ potok tekoucí kolmo na centrální kaštanovou alej. 

Z původního vybavení moc nezbylo

Současné zařízení reprezentačních prostor zámku pochází většinou až z období po roce 1989. Po šlechtických majitelích v interiérech zůstalo jen málo, komunističtí prezidenti pak odstranili vše, co připomínalo první republiku.

Po roce 1989 se úprav interiérů chopily první dámy. Z depozitářů sbírek Správy Pražského hradu vybraly a nechaly restaurovat neužívaná zařízení a instalovaly je do zámeckých pokojů.

I když samotný zámek bývá jako sídlo prezidenta přístupný jen při výjimečných příležitostech, park je v letní sezoně otevřen pravidelně.

A právě v něm se naplno projevil Masarykův architekt Jože Plečnik, když „dotáhl“ ideu trojzubce, na níž je park od 19. století založen.

Architekt navrhl uspořádání záhonů před zámkem, jejichž pravidelný geometrický tvar jakoby podtrhuje místo průniku os parku (dva průhledy do kraje, jejichž středem vede alej stromů). Tři směry pohledu navíc Plečnik zvýraznil třemi stylovými můstky přes potok.

Nejvýraznější Plečnikovou stavbou v parku je východní ohradní zeď s kašnou se šesti chrliči v podobě lvích hlav, které se někdy přezdívá Lví kašna. Architektův rukopis nese i zámecký litinový skleník. Byl postaven ještě za posledních šlechtických majitelů, Fürstenbergů. Po náročné rekonstrukci byl znovuotevřen před dvěma lety.

Autoři: ,