Zámek Kynžvart jako jediný z Česka usiluje o titul Evropské dědictví

  16:02
Zámek Kynžvart na Chebsku chce získat titul Evropské dědictví. Nakročeno má dobře. Historická perla byla do Bruselu nominována jako jediná za Českou republiku.

Zámek Kynžvart se představil netradičně za svitu svíček. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Když dostali odborníci na osobnost kancléře Metternicha a zámek Kynžvart šanci podrobně prozkoumat mírovou smlouvu, která v roce 1840 vznikla na Kynžvartu, nevěřili svým očím.

Dokument se nápadně podobá zakládací listině NATO, jež však byla sepsána o více než sto let později.

Právě osobnost kancléře Metternicha a smlouva, která měla zajistit Evropě mír, je důvodem, proč se správa zámku rozhodla, že se pokusí v Bruselu získat pro Kynžvart prestižní označení Evropské dědictví.

„Jsou to nové výzkumy a zejména senzační odhalení, které nás k podání nominační přihlášky vedly. Zjistili jsme, že výstupy z mírové konference, která se uskutečnila v srpnu 1840 na Kynžvartu, se až neuvěřitelně podobají dokumentu o založení NATO, jenž vznikl 4. dubna 1949 ve Washingtonu,“ vysvětluje kastelán zámku Ondřej Cink.

Na webových stránkách památky je možné se o tom přesvědčit. Znění zakládající smlouvy NATO je zde možné porovnat s českým překladem návrhu Ligy pro zachování míru v Evropě, který byl na Kynžvartu sepsán ve francouzštině.

„V roce 1840 vypukla v Evropě takzvaná rýnská krize. Mocnosti zbrojily a hrozil první velký válečný konflikt po napoleonských válkách. V tu chvíli Metternich, který byl znám svou mírovou politikou, sezval na Kynžvart přední evropské diplomaty. Z konference vzešla Liga pro zachování míru v Evropě, dokument, který dodnes stráží britské archivy. A my jsme se k němu dostali, měli jsme příležitost jej přeložit a zkoumat,“ konstatuje Cink s tím, že právě podobnost obou dokumentů inspirovala správu zámku, aby se pokusila pro Kynžvart získat prestižní označení Evropské dědictví.

Fotogalerie

O něm rozhoduje v Bruselu komise třinácti nezávislých evropských odborníků vždy každé dva roky. „Česká odborná komise doporučila za Českou republiku právě Kynžvart. Zda jsme uspěli i v evropském výběru, to budeme vědět do konce roku,“ upřesňuje Cink.

Přestože dokument z roku 1840 nakonec nebyl přijat, proti vystoupil tehdejší britský premiér Henry Temple Palmerston, i tak má velký význam. Ukazuje kancléře Metternicha jako evropského mírotvůrce.

A právě na tuto roli chce zámek sázet v nadcházející sezoně.

„V souvislosti s nominací jsme přichystali řadu akcí. V každé hledáme nějakou polohu, nějaký moment, kdy bychom připomenuli Metternicha jako politika, který se velkou měrou zasazoval o mír v Evropě. Také budeme ve větší míře komunikovat a spolupracovat s evropskými institucemi. Cílem je nejen vypíchnout tuto událost, tedy konferenci a výstupy Ligy pro zachování míru v Evropě, která překračuje lokální význam, ale zároveň posilovat společnou identitu v rámci Unie. Jsme prostě součástí Evropy,“ říká kastelán.

Na otázku, co zámku přinese ocenění, jež není časově omezeno, má odpověď po ruce.

Pamětihodnosti

označené jako Evropské dědictví

  • Mají symbolickou hodnotu pro Evropu.
  • Sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU.
  • Pomáhají evropským občanům získat poznatky o společném kulturním dědictví, evropských dějinách, budování EU, demokratických hodnotách a lidských právech.
  • Podporují vytváření sítí pamětihodností a památkářů s cílem sdílet zkušenosti a osvědčené postupy.

„Ohromnou prestiž. To označení není spojené s žádnou finanční odměnou, ale myslím si, že při získávání dotací bude mít právě toto ohromnou váhu, přinese nám další plusové body. Navíc jistě podpoří i návštěvnost. Na Kynžvart můžeme být všichni hrdí, protože se ukazuje jako místo, jež významem přesahuje českou kotlinu,“ dodává Cink.

První řádné výběrové řízení pro udělení ocenění Evropské dědictví, jehož se účastnila i Česká republika, se uskutečnilo v roce 2015.

„První a dosud jedinou českou pamětihodností, která byla na seznam zapsána, se tehdy stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Výběr se koná každé dva roky, v roce 2017 české pamětihodnosti v evropské konkurenci bohužel neuspěly,“ doplnil národní koordinátor pro Českou republiku Tomáš Řepa.