Zhruba deset milionů korun z rozpočtu Zlínského kraje by mělo rok co rok podpořit technické a přírodovědné vzdělávání dětí na základních školách. Ty přitom nezřizuje kraj, ale obce, v malé části pak soukromé subjekty či církev. Pod kraj spadají jen speciální základní školy.

„Chceme, aby se dílny v co největší míře do vyučování vrátily, a proto zřizovatelům nabídneme, že uhradíme polovinu nákladů, pokud se rozhodnou do dílen investovat,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.

Maximálně by škola dostala půl milionu korun. Zřizovatelé na nápad slyší a peníze by uvítali. Zatím ale není jasné, jestli budou. Vzhledem k tomu, že kraj plánuje navýšení v řádech stamilionů do dopravní obslužnosti a osmimiliardovou investici na stavbu nové nemocnice, musí šetřit.

„Kvůli očekávaným investicím jsem většinu prostředků dal do rezerv na výstavbu nemocnice a nepodpořil jsem prakticky žádnou žádost. S tím je potřeba počítat. Záleží ale na tom, jak bude žádost podpořená argumenty a zda to rada schválí,“ reagoval náměstek hejtmana odpovědný za finance Jiří Sukop.

Rada by měla rozhodovat zhruba za měsíc. „Osobně si myslím, že školství je největší priorita, kterou má kraj řešit. Týká se každého z nás a za mnohem menší peníze se v něm dosáhne velmi důležitého efektu,“ dodal Sukop.

Kraji by se investice do rukodělného vyučování měla vrátit během pár let tím, že by vzrostl počet studentů odborných a technických středních škol.

Tím by přibylo kvalifikovaných absolventů, po kterých marně volají zdejší firmy. V ideálním případě by se efekt překlopil do trvalého stavu a firmy ve Zlínském kraji by mohly růst.

Současný stav dílen na základních školách je různý. Třeba ve Vsetíně nyní upravují čtyři základní školy najednou. Investují do nich 60 milionů korun, z nichž 55 milionů kryje dotace.

Školáci za ně dostanou přírodovědné třídy i školní dílny. V plánu už ale není jen učebna se svěrákem na pracovním stole, jak ji znaly předchozí generace.

„Budujeme i keramické dílny a učebny pro polytechniku, kde děti mohou třeba programovat roboty,“ popsal místostarosta Vsetína Tomáš Pifka.

Dostanou tak nejen základy v podobě řezání, pilování nebo zatloukání hřebíků, ale i nástavbu, která odpovídá současným trendům.

Zároveň ve Vsetíně už v minulosti obnovili pěstování zeleniny a ovoce na školních pozemcích.

„Doba je rychlá a žijeme ve městě. Děti často nemají představu o tom, co obnáší vypěstovat zeleninu. V tom je role školy důležitá, a proto jsme pozemky obnovili na všech sedmi základních školách, které zřizujeme,“ dodal Pifka.

Snaha vrátit dílny do vyučování trvá už několik let, obvykle ale naráží právě na nedostatek financí. Doplnit nářadí totiž mnohdy nestačí. Prostory musí vyhovovat současným normám na požární bezpečnost, hygienu práce nebo třeba hlučnost. To vyžaduje stavební úpravy.

Z bývalých dílen vznikly třídy

Leckde se navíc původní dílny vůbec nedochovaly. V 90. letech minulého století se počet ročníků zvýšil z osmi na devět, a tím zároveň skokově narostl počet žáků.

K tomu se postupně přidaly nároky na vznik odborných učeben nebo nabídka výuky více cizích jazyků. Ty se učí v dělených skupinách, což znamená výhodu pro žáky, ale zároveň další nároky na počet tříd ve škole.

Výsledkem je, že jsou budovy základních škol naplněné. Například škola v Tupesích, do které chodí 200 žáků, včetně dětí z několika okolních obcí, tak z dílen udělala běžné třídy, aby se žáci vůbec vešli.

Nyní plánují rozsáhlou rekonstrukci, která budovu zvětší o celé jedno podlaží. Bude tak místo na odborné učebny, včetně nových dílen. Rekonstrukci krajská podpora nezaplatí, ale pomohla by s vybavením dílen.

„Nějaké staré nářadí máme, musíme ho ale doplnit,“ uvedl starosta Tupes Oldřich Vávra. Náklady se budou pohybovat v řádech statisíců korun.

Zároveň upozornil, že technické vzdělávání by mělo být měřitelné. K tomu ale školy musí mít srovnatelné vybavení, podmínky a také jednotnou metodiku. Problematiku řeší i na okresní úrovni.

„Školy na Uherskohradišťsku by potřebovaly zhruba půl milionu korun jen na základní dovybavení dílen,“ dodal.

O krajskou dotaci na tyto účely už školy v minulosti neúspěšně žádaly. „Pokud kraj dotační titul vypíše, rozhodně bychom ty peníze využili,“ dodal Vávra.