„Za poslední rok stoupl zájem o odvykání kouření zhruba o třicet procent,“ uvedla vrchní sestra plicního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Kateřina Paličková.

Vycházet přitom může z dlouhodobých statistik. Centrum léčby závislosti na tabáku funguje na plicním oddělení nemocnice už šestnáct let.

„Pacienti nejen aktivně volají a objednávají se, ale stoupá i zájem ze strany odborných ambulancí mimo nemocnici, od kardiologů, internistů či praktických lékařů,“ uvedla Paličková.

Krajská hygienická stanice se během deseti měsíců od začátku platnosti zákona vydala na 291 kontrol napříč regionem. To znamená 29 kontrol v každém z měsíců. Pochybení našla, ale jen ve dvou případech. Týkala se dodržování zákazu kouření a značení.

„Sankce byly uloženy v provozovně stravovacích služeb ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách,“ řekla ředitelka krajské hygienické stanice Eva Sedláčková.

Zákon počítá s pokutou do 50 tisíc, nejvyšší možná sankce však ještě nepadla nikde v republice. Obě pokuty udělené ve Zlínském kraji dělaly dohromady osm tisíc korun. Celorepublikový průměr vychází na 700 korun na jednu pokutu.

Více než ve Zlínském kraji zaplatil jen provinilec na jižní Moravě – pět tisíc korun.

Provozovatelé tvrdili, že zákaz kouření neplatí po pracovní době

MF DNES má k dispozici celorepublikové údaje za dobu od loňského května do letošního března. Do terénu vyrazili hygienici ve všech regionech. Který z krajů je v dodržování zákona nejpoctivější, se ale s jistotou nedá říct. Počet kontrol totiž kolísá od pouhých tří v Karlovarském kraji až po 3 943 na severu Moravy.

Několik zajímavých údajů ale přehled nabízí. V Pardubickém kraji neudělili ani jedinou pokutu, ačkoliv prošli rovných 400 podniků. Nejvíc sankcí naopak padlo na Ústecku (335). Hygienici tam navštívili 1 078 provozoven, v průměru se tedy provinila každá třetí z nich. Naopak už zmiňovaný Moravskoslezský kraj hlásí 3 943 kontrol, během nich však hygienici pokutovali jen třikrát.

Během kontrol naráželi inspektoři na různé pokusy zákon obejít nebo alespoň poupravit jeho výklad. Provozovatelé například tvrdili, že zákaz kouření neplatí po pracovní době. A hádali se i o to, co přesně znamená pojem vnitřní prostor, nebo restaurace přejmenovávali na soukromé kluby.

Někteří pak šli tak daleko, že nechali restauraci zkolaudovat jako dočasnou stavbu, na kterou je v zákoně výjimka.

V posledních týdnech, které už nejsou v celostátním přehledu o počtu kontrol, narazila krajská hygiena na dalšího hříšníka.

„Jde o provozovnu ve Vsetíně. Konkrétně se jednalo o takzvané klubové zařízení, kde provozovatel kouření oficiálně umožnil,“ popsala Sedláčková. Případ jde do správního řízení, výše pokuty tak ještě není jasná.

Zákon řadu lidí od kouření odradil, počet cigaret omezili

Jako problematická se ukázala také povinnost provozovatele vyzvat hosta, aby přestal kouřit nebo aby odešel.

„Provozovatel totiž sdělí, že kuřák výzvy neuposlechl. A tím je z obliga,“ vysvětlil senátor Jaroslav Malý, jehož tým zpracovával celostátní průzkum. „V zásadě ale platí, že na drtivé většině veřejných míst se skutečně nekouří,“ dodal.

Zákon začal platit loni 31. května, v den, který je vyhlášený jako Den bez tabáku.

„Přestat kouřit však není vůbec snadné. Neexistuje totiž žádný univerzální recept a možností je asi tolik, kolik je kuřáků. Pokud se to někomu podaří, je to pro něj osobní vítězství,“ upozornil zástupce primáře Plicního oddělení Uherskohradišťské nemocnice a lékař protikuřácké poradny Arnošt Sobol, na jehož pracoviště se v posledním roce obrátilo o pětinu víc zájemců než dřív.