Na mapě výskytu moru včelího plodu, kterou zveřejňuje Státní veterinární správa, zabírá nákaza aktuálně dvě třetiny území Zlínského kraje a je patrné, že je tady nejhorší situace v zemi.

Přesto svaz včelařů eviduje nové členy. „Nastupuje generace lidí kolem třiceti let, a co je zajímavé, hodně se zapojují ženy, což jsme dříve neznali,“ potvrdil předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Zlín Roman Slavík.

Obor propaguje nejen svaz samotný, nahrává mu i životní styl, který se stále víc kloní k přírodním produktům a zdravým potravinám.

„To je často důvod, proč se včelařením začínají ženy, berou s sebou děti, kterým ukazují přírodu, jak se vyrábí med a společný čas tráví v přírodě,“ doplnil Slavík.

Kromě toho včelaře podporuje i Zlínský kraj, který letos nabídl dotace všem, nejen začínajícím, a původně zamýšlený milion navýšil o dalších 500 tisíc korun.

„Žádostí bylo tolik, že bychom je neuspokojili, proto jsme navýšili částku. Jde nám o to, aby se zvýšila kvalita včelstev v kraji a zároveň se snížil výskyt moru včelího plodu,“ uvedla krajská radní zodpovědná za oblast životního prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.

Jeden žadatel mohl získat až 10 tisíc korun, což je zhruba polovina provozních nákladů na rok nebo částka, za niž se dá pořídit základní vybavení, jako je speciální oblek, včelařský kuřák nebo pár jednoduchých úlů.

„Včelařství je trochu dražší koníček, počáteční náklady jsou kolem dvaceti tisíc, což se na medu může vrátit asi za pět let,“ vypočítal Slavík.

Škola nabídne roční studium oboru včelař

Zlínský kraj čítá zhruba čtyři a půl tisíce včelařů, kteří dohromady mají okolo 43 tisíc včelstev. Jen pár lidí se tomu věnuje profesionálně. Aby to člověka uživilo, potřebuje aspoň stovku včelstev. Mnohem častěji jde o zálibu.

„Vždycky jsem chtěla včely, ale manžel říkal, že se tomu budeme věnovat až v důchodu,“ vyprávěla včelařka Pavla Králová.

Profesí je ekonomka, dlouhou dobu pracovala jako knihkupec a o včelaření jen četla. Před pěti lety ale dostala včelstvo jako dárek a věci nabraly spád.

Dnes jich má 21 a počítá s tím, že chov postupně rozšíří asi na 60 včelstev. Úly má na pasekách v okolí Halenkovic, stávaly i v Trnavě, odkud je ale stáhla. „Polovinu včelařů zasáhl mor, moje včely sice přežily, ale raději jsem je přestěhovala,“ popsala.

Kvůli včelám se vrátila do školy a nedaleko Chrudimi dálkově absolvovala tříletý učební obor.

Ve Zlínském kraji ho žádná škola nenabízí, jednotlivé organizace včelařského svazu školily nové členy samy nebo se zájemci dohodli se zkušenějším včelařem a učili se přímo od něj. I v tomto se ale situace mění.

Střední škola zemědělská a přírodovědná v Rožnově pod Radhoštěm nabídne jednoleté denní studium pro absolventy středních škol. Mohou se do něj přihlásit po učňovském nebo i maturitním oboru, na jeho konci získají výuční list v oboru včelař.

„Předpokládáme, že zájem se projeví až po skončení školního roku. Přihlášky proto nabíráme až do konce léta,“ uvedl ředitel školy Jaroslav Krčmář. V budoucnu chce nabídku rozšířit i na krátkodobé kurzy.

Včely jsou zranitelné kvůli rozšířeným monokulturám

Noví včelaři se do chovu pouští s vědomím, že jejich včelstva budou víc než jinde ohrožovat choroby.

Čtvrtým rokem je tady zvýšený výskyt nákazy včelího moru – v roce 2014 bylo 160 ohnisek, loni jejich počet klesl na 95, letos už jsou potvrzená další dvě ohniska, ačkoliv teprve začíná sezona, která trvá od března do října.

„Zlínský kraj je historicky hustě zavčelený a tlumit nákazu je poměrně složité i proto, že mor mohou šířit i volně žijící včely,“ připomněl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Podle včelařů za to může i nevhodná skladba rostlin. „Když v létě odkvetou monokultury, jako třeba řepka, už nekvete prakticky nic. A když včely nemají dostatek pylu, oslabí se imunita a jsou náchylné k nemocem,“ vysvětlila Králová.