Začínají volby. O přízeň voličů se utká přes 213 tisíc lidí.

  7:00
Voliči v České republice budou v nadcházejících dvou dnech rozhodovat o tom, kdo bude v dalších čtyřech letech určovat chod jejich obce. V souběžném prvním kole senátních voleb, které se týká třetiny území republiky, svými hlasy pak předurčí budoucí složení horní komory Parlamentu. Oboje volby budou zároveň testem, jak jsou lidé spokojeni s vládnoucími uskupeními.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Obecní volby se budou v samostatné České republice konat již po sedmé. O přízeň zhruba 8,37 milionu voličů se v nich uchází téměř 213 tisíc kandidátů, kteří chtějí obsadit kolem 62 500 míst v 6400 zastupitelstvech obcí, měst nebo městských částí.

Největší pozornost se obvykle soustřeďuje na velká města, která rozhodují o využití prostředků, jejichž objem je srovnatelný s rozpočtem leckterého ministerstva. Zvláštní postavení má mezi městy Praha, kde bude výběr zastupitelstva zároveň krajskými volbami, v pořadí pátými.

Vítězem komunálních voleb, které proběhly před čtyřmi lety, bylo ze stran vládní hnutí ANO, které získalo především díky úspěchu ve velkých městech 14,6 procenta hlasů. Obsadilo 1610 zastupitelských křesel. Na počet mandátů vyhrála ze stran KDU-ČSL se zhruba 4000 zastupiteli. ČSSD bude obhajovat 3800 křesel, KSČM 2560 křesel, ODS 2400 křesel a STAN 2170 křesel. Celkovými vítězi voleb byly ale nezávislí kandidáti a jejich místní uskupení vzhledem k tomu, že kandidovali i na vesnicích, kde strany neměly kandidáty. Získali tak dvě třetiny křesel a obsadili 41 640 mandátů.

Nejvíce primátorů bude obhajovat ANO, a to devět z 27 včetně Prahy, Brna a Ostravy. ČSSD získala po minulých volbách před čtyřmi lety osm primátorů, ODS tři a STAN jedno. Zbývající primátorská místa obsadili kandidáti úspěšných místních uskupení.

Nejtěžší pozici v senátních volbách bude mít ČSSD, protože obhajuje vítězství ve 13 z 27 obvodů, kde se bude hlasovat. V 81 členné horní komoře jich je nyní 23, dva její senátoři letos zemřeli. Nejsilnější frakcí s právem nominovat předsedu se tak může stát KDU-ČSL, z jejích 16 senátorů mandát obhajují tři. Stejně je na tom s obhajobou s lidovci spolupracující klub STAN s 12 senátory.

ODS s deseti senátory obhajuje čtyři křesla a KSČM jedno. Obdobně jsou na tom Piráti. ANO se šesti senátory může ve volbách posílit, žádné křeslo neobhajuje. Ze sněmovních stran jsou na tom podobně ještě TOP 09 a SPD, která do Senátu kandiduje poprvé. Šanci na zvolení má celkem 236 kandidátů.

Síla Senátu je mimo jiné v možnosti vetovat a vracet zákony s úpravami Sněmovně, která ale může horní komoru přehlasovat. Výjimkou jsou ústavní a volební zákony. Právě na to, že bez souhlasu Senátu není možné změnit ústavu ani volební pravidla, klade důraz opozice. Vládní ANO a ČSSD budou mít po volbách jistých 18 senátorů, k většině 41 hlasů by potřebovaly osadit 23 křesel. Definitivně o složení Senátu lidé rozhodnou až ve finálovém volebním kole, které bude 12. a 13. října.

Co se týče komunálních voleb, lidé mohou nejvýrazněji vyjádřit svou spokojenost s tím, jak se dosavadní vedení radnic staralo o život v jejich obci. Rozhodovat budou moci o tom, jaké plány rozvoje jejich obce se uskuteční, komu svěří použití části svých daní a kdo by měl být schopen získat ke zvelebení obce i další dotace od státu nebo z evropských fondů.