Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od července do září startoval vrtulník záchranářů ke 32 nočním zásahům

  9:10
Těžký armádní vrtulník létá k pacientům do všech koutů jižních Čech od ledna ze základny v Bechyni na Táborsku. Přes počáteční kritiku ze strany Jihočeského kraje pokrývá letecká záchranka bez problémů celou oblast. Horší časy doletu v řádu minut jsou jen směrem na Šumavu.

Letecká záchranka sídlí na vojenském letišti v Bechyni. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Od července vrtulníky absolvují i noční lety, do konce září jich už bylo 32. Od začátku roku do konce září měl stroj Sokol už celkem 458 zásahů. To je o jeden víc, než měla letecká záchranka v kraji za celý loňský rok.

Přeletů v nočních hodinách si nemohli nevšimnout místní, kteří bydlí ve vilové čtvrti nedaleko českobudějovické nemocnice. Některé to i budí.

„Je to určitě nepříjemné, nejen ten hluk, ale i světla, která nám v tu chvíli jdou do oken. Párkrát mě to vzbudilo,“ říká Václav Augustin žijící v ulici E. Pittera.

Stížnosti ve velkém armáda ale neeviduje. Před dvěma měsíci se pouze ozval jeden obyvatel Litvínovic, ale stížnosti se neopakovaly.

„Noční lety jsou samozřejmě náročnější a rizikovější, ale armádní piloti jsou na létání za zhoršených podmínek vycvičeni. Leteckou část posádky tvoří dva piloti, kapitán, pilot navigátor a palubní technik. Jejich zkušenosti a týmová spolupráce tvoří základ,“ vysvětlil Zdeněk Pašek, náčelník Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR.

Sanitka je v noci v řadě případů rychlejší, říká šéf záchranky

Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marka Slabého je spolupráce s armádou na výborné úrovni. Ale v nočních letech velký přínos nevidí. „Než se nasvítí přistávací plocha, tak to trvá. Sanitka je v řadě případů při cestě do nemocnice rychlejší,“ myslí si Slabý.

Bechyně je vzdálená od někdejší základny u krajského města zhruba 36 kilometrů vzdušnou čarou. Nejdéle tak vrtulník nyní letí do východní nebo jižní části kraje, což může trvat až třicet minut.

Právě doletové časy kritizovala jihočeská záchranka před začátkem roku, než si letecký transport zraněných převzala armáda. Na Lipno a Šumavu byly lety podle mluvčí záchranky Petry Kafkové loni v létě nejčastější. A na Šumavu se dostane nyní vrtulník s pětiminutovým zpožděním, než když se létalo od Českých Budějovic. To ale prý nijak nemá ovlivnit záchranu pacienta, ke kterému je vrtulník vyslaný.

„Nemáme určený žádný limit. Základním kamenem přednemocniční péče je pozemní záchranná služba, která má podle zákona stanovený čas dojezdu 20 minut. Letecká slouží k centralizaci nejtěžších stavů do krajských nemocnic. Nyní se zlepšila dostupnost letecké záchranné služby pro hustěji obydlené části kraje, například na Písecku. Ve vzdálenějších oblastech zahájí ošetření pozemní posádka nebo na Šumavě lze využít Horskou službu. Všude v republice klesá dostupnost zdravotnické péče s narůstající vzdáleností od měst a buďme realisté, nikdo nečeká, že dorazíme za 15 minut,“ argumentuje Pašek.

Od doby, co se základna letecké záchranné služby přesunula do Bechyně, zůstal heliport a hangáry na letišti v Plané u Budějovic prázdné. Jihočeský kraj ho přitom vybudoval za necelých 60 milionů korun. Zázemí v Plané teď slouží jen částečně jako výjezdová základna posádky bez lékaře a záložní operační středisko.

„Heliport a hangár využité nejsou. Armáda podle příslibu měla koupit malé vrtulníky, které sem budou létat jako záchranářské. A to se doteď nestalo a za působení této vlády se to už určitě nepodaří. Rádi bychom, kdyby se našel někdo, kdo by si heliport pronajímal,“ prohlásila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Nejdéle do čtyř let má stát vytvořit novou koncepci letecké záchranné služby platnou pro celou zemi. Své místo by pak našly v letecké záchrance i lehké stroje.