Vědci v Cremoně získali dvě embrya nosorožců. Zmrazí je pro budoucnost

  11:22
Odborníkům v italské Cremoně se podařilo vytvořit dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Je to další krok k možné záchraně druhu. Tým v Keni koncem srpna odebral vajíčka posledním dvěma samicím, které pocházejí ze Safari Parku Dvůr Králové, a oplodnili je semenem již uhynulých samců.

Rychlý spád nabraly snahy odborníků uměle rozmnožit severní bílé nosorožce. Před třemi týdny v keňské rezervaci Ol Pejeta odebrali posledním dvěma zbývajícím samicím Nájin a Fatu vajíčka. O tři dny později vědci v Itálii sedm z deseti vajíček oplodnili zamrazeným spermatem uhynulých samců.

Nyní oznámili, že se jim povedlo vyvinout embrya, která by v budoucnu měly donosit náhradní matky příbuzných nosorožců jižních bílých.

Hlavním hybatelem záchrany nejohroženějších savců planety je královédvorský safari park, který v roce 2009 do Ol Pejety poslal čtyři severní bílé nosorožce.

Z Keni odborníci dovezli celkem deset oocytů, nedozrálých vajíček, po pěti z každé samice. Po inkubaci jich dozrálo sedm - čtyři z Fatu a tři z Nájin - a tato dozrálá vajíčka poté oplodnili.

Vajíčka od Fatu byla oplodněna spermatem Suniho, vajíčka od Nájin spermatem Saúta, a to za použití metody ICSI (Intra Cytoplasm Sperm Injection).

„Saútovo semeno bylo velmi nekvalitní, proto jsme museli rozmrazit o dva vzorky více, abychom pro oplodnění našli dostatečné množství živých spermií. Po přibližně deseti dnech inkubace se ze dvou oplodněných vajíček od Fatu vyvinula životaschopná embrya, která jsme poté kryogenicky zamrazili pro budoucí transfer do jiné samice. Od Nájin se nám nakonec nepodařilo vyvinout embryo žádné, navzdory tomu, že jedno vajíčko se dostalo do fáze rýhování,“ uvedl Cesare Galli z institutu Avantea, který celý zákrok související s oplodněním vajíček a vývojem embrya provedl.

Na „resuscitaci“ zdecimované populace severního poddruhu nosorožce tuponosého  se podílí mezinárodní tým vědců a veterinářů. Kromě specialistů z Itálie a dvorského safari parku jej tvoří pracovníci Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně (IZW), rezervace Ol Pejeta a vládní organizace Kenya Wildlife Service.

Všichni se shodují na tom, že vytvoření embrya je zcela přelomovou událostí. „Na tento okamžik jsme čekali několik let. Je za ním hodně tvrdé práce celého týmu, velmi náročný výzkum, vývoj speciálních nástrojů a jejich zkoušení v praxi a najednou je to tady - máme první embryo severního bílého nosorožce,” upozorňuje profesor Thomas Hildebrandt z IZW Berlín.

Potřeba jsou desítky embryí, odběry vajíček budou pokračovat

Kdy dojde ke vložení zárodků do těl náhradních matek, zatím není jasné. „V současné chvíli to nedokážeme říci. Může to být za rok nebo za čtyři. Pro nás je nyní podstatné, že embrya dokážeme vytvořit a zamrazit. Pak nás netlačí čas,“ řekl MF DNES ředitel safari parku ve Dvoře Králové Přemysl Rabas.

Techniku transferu embryí už veterináři zkoušejí na jižních bílých nosorožcích, kteří nejsou zdaleka tak ohrožení. Na zemi jich stále žije zhruba dvacet tisíc. „Až budeme mít pozitivní výsledky, že to není pokus, ale ověřená technika, tak to uděláme,“ dodal Rabas.

Varianta, že zárodky donosí poslední samice severních bílých nosorožců, je vyloučená. „Samice nejsou v takové zdravotní kondici, aby to zvládly. Ta mladší má navíc patologické změny na děloze, které to vylučují. I kdyby taková možnost existovala, bylo by to neekonomické. Zablokovali bychom si tím možnost odebírat ze samic další vajíčka,“ sdělil Rabas.

Podle ředitele safari parku je pro záchranu druhu potřeba vytvořit několik desítek embryí. Veterináři proto v Keni budou dál odebírat vajíček ze dvou samic a v laboratoři vyvíjet další embrya, aby získali co nejvíce genetického materiálu. Další odběr se uskuteční v prosinci, pak vždy třikrát až čtyřikrát ročně.

Na samém pokraji vyhynutí

Nosorožci severní bílí se na samotný pokraj vyhynutí dostali kvůli nelegálnímu lovu a poptávce po rohovině. Umělá reprodukce je poslední šancí na záchranu druhu. Čtveřici nosorožců poslala v roce 2009 dvorská zahrada do Afriky s nadějí, že se jim v přirozeném prostředí povede zplodit mláďata. Navzdory páření však samice nikdy nezabřezly.

„Vzhledem k nepříznivým výsledkům vyšetření obou samic v roce 2014 jsme došli k závěru, že ani jedna z nich není schopná přirozeně zabřeznout a ani donosit mládě,” uvedl Robert Hermes z IZW Berlín.

Z toho důvodu vědci zamrazili sperma samců Suniho a Sudána, kteří uhynuli v roce 2014 a 2018, aby i po smrti mohli předat geny nové generaci nosorožců.

Tým špičkových veterinářů odebral 22. srpna keňským samicím deset vajíček. Zákroku předcházely roky příprav, postup i některé nástroje odborníci vyvinuli přímo na míru těmto zvířatům. Speciální sondou s jehlou vzali každé samici pět nevyzrálých vajíček přímo z vaječníků. Jejich oplodnění šlo v Cremoně velmi dobře. S tím, že by se to mohlo podařit hned u sedmi z deseti nikdo příliš nepočítal.

„U vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme tak vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ poznamenal Cesare Galli.

Odběr vajíček a vytvoření zárodků v laboratorních podmínkách jsou součástí mezinárodního výzkumného projektu s BioRescue. Jeho dalším cílem je výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

Odborníci zjišťují, zda by v budoucnu bylo možné přetvořit obyčejné tělní buňky, například ze vzorků kůže či srsti, v zárodečné buňky. Z nich pak vědci mohou v laboratoři vyvinout vajíčko nebo spermii. Kmenové buňky zkoumají specialisté Max Delbrückova centra molekulární medicíny v Německu, z americké Northwestern University a Kyushu University v Japonsku.

Autoři: ,