Slíbené zábrany proti sebevrahům Hradec zamítl, z Bílé věže skočil další

  15:16
Z Bílé věže v centru Hradce Králové skočil za poslední tři roky již čtvrtý sebevrah. Minulé vedení města přitom ještě loni mluvilo o tom, že na ochoz dominanty umístí zábrany. Pak od toho však ustoupilo. Současný primátor Alexandr Hrabálek říká, že situaci bude třeba řešit.

Policejní zátaras u Bílé věže v Hradci Králové (4. 5. 2016) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Z padesát metrů vysoké renesanční památky skočila ve čtvrtek dopoledne šestapadesátiletá žena.

„Cizí zavinění policisté nezjistili. S velkou pravděpodobností šlo o sebevraždu. Bude však ještě nařízena pitva,“ řekla policejní mluvčí Iva Kormošová.

„Bohužel to není první událost tohoto typu. Budeme se muset zamyslet, jakým způsobem věž zabezpečit. Samozřejmě to bude strašně složitá záležitost, ale nějak na to, co se stalo, musíme reagovat,“ řekl k tomu primátor Alexandr Hrabálek (ODS) . 

O sítích či jiných zábranách, které by skokům sebevrahů z Bílé věže zabránily, mluví vedení města po každém takovém případu. Poprvé to bylo před dvěma lety, kdy z věže skočila pětadvacetiletá žena, pak v květnu 2016, když přímo před očima policistů skočil pětačtyřicetiletý muž a dopadl do Rokitanského ulice, a naposledy po loňské sebevraždě, kdy podobně ukončil život třiačtyřicetiletý muž.

Tehdejší primátor Zdeněk Fink (HDK) dokonce řekl, že o zábranách nechá rozhodnout občany v anketě. „Součástí ankety by měla být i statistika, například kolik lidí u nás zemře sebevraždou a jaký způsob k tomu zvolili,“ řekl loni v únoru.

Fotogalerie

Nyní od záměru dává ruce pryč a zdůvodňuje to paradoxně snahou předejít dalším sebevraždám. 

„Když se o něčem takovém začne hodně mluvit, akorát přilákáte další. To je problém. S tím někdo přišel v době, kdy se otázka ohledně zábran řešila. Mohlo by to lidi aktivizovat. To byl důvod, proč se to nakonec neřešilo. Ale to je i na památkářích a dalších, já o tom nebudu rozhodovat,“ sdělil Fink.

Že bývalé vedení nakonec plán zábran shodilo ze stolu, potvrdil i Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, jež dominantu provozuje.

„Záležitost se projednávala ve vedení města, ale stanovisko bylo zamítavé. Objekt je ve vlastnictví města, takže to o něm také rozhoduje. Předpokládám, že se otázka zábran znovu otevře. Přiznám se, že nejsem úplně nakloněn k řešení, aby se daly na věž zábrany. Je to však na rozhodnutí města,“ řekl.

Podle France by památka po instalaci sítí nebo zábran ztratila na atraktivitě. „Když se z ochozu díváte přes nějakou síť, není to úplně nejpříjemnější. Současně by nám to hodně znepříjemnilo pořádání ohňostrojů, protože sítě by se musely demontovat. Bezpečnost je však prioritou,“ zdůraznil Franc.

Příklady zabezpečených věží v Česku existují

Vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu Jan Falta už loni upozornil, že  existují věže, kde jsou zábrany již dlouhodobě.

„Není to v žádném případě věc, ze které bych měl mít radost, ale budeme to řešit, pakliže k tomu dostaneme návrh. Samozřejmě se budeme snažit, aby to byl co nejméně negativní zásah pro kulturní památku. Už při poslední rekonstrukci se řešila otázka bezpečnosti a na Bílé věži je už zvýšené zábradlí nad normovou míru,“ upozornil.

Například v Českých Budějovicích brání skoku z Černé věže ocelová lanková síť už od roku 2004, ochoz věže plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zase kryje pletivo. I to však mladý sebevrah prostříhal, skok mu nakonec rozmluvil policejní vyjednavač.

Nejradikálnější byl patrně zatím farář, jenž nechal v listopadu 2016 kvůli sebevrahům uzavřít věž kostela svatého Mořice v Olomouci. Otevření oblíbené vyhlídky si však o pět měsíců později znovu vymohli obyvatelé.