Bílá věž v Hradci Králové by mohla dostat sítě proti sebevrahům

  15:28
Radnice v Hradci Králové uvažuje o instalaci zábran na ochozu Bílé věže. Renesanční památka zažila za poslední necelé dva roky už tři sebevražedné skoky z výšky téměř 50 metrů. Naposledy se tam v pátek odpoledne zabil 43letý muž.

Policejní zátaras u Bílé věže v Hradci Králové (4. května 2016) | foto: Martin Veselý, MAFRA

O sítích nebo jiném řešení, které by skokům z ochozu zabránilo, se začalo mluvit loni v červnu, kdy z věže skočila 25letá žena. Již v květnu 2016 však přímo před očima policistů z věže skočil 45letý muž, který dopadl do ulice Rokitanského. Po páteční sebevraždě debata o zábranách zesílila.

„Na městě už o tom jednáme. Radíme se i s památkáři a formou ankety se chceme obrátit i na občany. K takovému kroku musíme shromáždit dostatek informací. Součástí ankety by měla být i statistika, například kolik lidí u nás zemře sebevraždou a jaký způsob k tomu zvolili,“ řekl hradecký primátor Zdeněk Fink (HDK).

„Poslední případ sebevraždy skokem z Bílé věže mě hodně zasáhl. Každý lidský život za to stojí, a proto já osobně bych nějaké řešení hledala. Každopádně by to neměl být nějaký rušivý prvek. Nevím ale, zda instalovat nějakou síť, nebo by existovalo jiné východisko, například formou řekněme výtvarného prvku, který by se nedal přelézt,“ uvažuje náměstkyně primátora Anna Maclová (KDU-ČSL), jež má mimo jiné na starost oblast kultury.

Například v Českých Budějovicích brání ve skoku z Černé věže už od roku 2004 ocelová lanková síť, ochoz kostelní věže plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zase kryje pletivo. I tuto mříž však prostříhal mladý sebevrah, jemuž však skok nakonec rozmluvil policejní vyjednavač.

Nejradikálnější patrně byl farář, jenž nechal v listopadu 2016 kvůli sebevrahům uzavřít věž kostela svatého Mořice v Olomouci. Otevření oblíbené vyhlídky si však o pět měsíců později znovu vymohli obyvatelé města (více v článku Olomoučané si vymohli znovuotevření věže sebevrahů, byť zabezpečení chybí).

Zábrany by musely být snímatelné

„Pokud se dospěje k tomu, že kvůli bezpečnosti je potřeba nainstalovat sítě, máme příklady věží, kde jsou již dlouhodobě. Není to v žádném případě věc, ze které bych měl mít radost, ale budeme to řešit, pakliže k tomu dostaneme návrh. Samozřejmě se budeme snažit, aby to byl co nejméně negativní zásah pro kulturní památku. Ostatně již při poslední rekonstrukci se řešila otázka bezpečnosti a na Bílé věži je již například navýšené zábradlí nad normovou míru,“ upozorňuje Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.

Jestliže Hradec dospěje k názoru, že nejúčinnější by byly například ocelové sítě, je tu kromě pohledu památkářů další úskalí. Kvůli pořádání ohňostrojů by musely být snímatelné. 

„Ten hrozný čin opět otevřel diskusi, protože ta frekvence sebevražd je hodně nepříjemná. Rozhodnutí to ale rozhodně není jednoduché, protože pokud tam instalujeme sítě, ta památka v určité míře ztrácí na atraktivitě. Když se z ochozu díváte přes nějakou síť, není to úplně nejpříjemnější a současně by nám to hodně znepříjemnilo dělání ohňostrojů, protože sítě by se musely demontovat. Jenže bezpečnost je v tuto chvíli prioritou,“ zdůrazňuje Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, jež dominantu města provozuje.

Zabezpečení ochozu Bílé věže by mělo být co nejméně rušivé už jen z toho důvodu, že její rekonstrukce v roce 2016 dostala v konkurence dalších 50 staveb ocenění Grand Prix architektů - Národní cenu za architekturu

„Sebevražda je vždy velmi nešťastná událost. Každopádně nárůst návštěvnosti Bílé věže je veliký a s tím pravděpodobně roste i procento těchto pokusů. My jsme již samotnou rekonstrukcí výrazně zvýšili bezpečnost. O případném dalším řešení budeme jednat a uvidíme, co se s tím dá dělat,“ přemýšlí architekt Jaromír Chmelík z ateliéru Chmelík & partneři, autor návrhu rekonstrukce věže. 

„Je velmi nepříjemné, že ji lidé využívají pro ukončení života a je potřeba s tím něco udělat,“ souhlasí i Chmelíkův kolega a spoluautor modernizace David Baďura.

Radnice chce mít o potenciální zábraně jasno do dvou měsíců. „Také musíme dát na názor psychologů, kteří tvrdí, že poslední starostí skokana je, aby nepoškodil někoho dole při dopadu. Všechny aspekty musíme zvážit,“ dodává primátor Fink.