Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dědička rodu Walderode majetek zatím zpátky nedostane, Turnov se odvolá

  11:18
Kauza majetku šlechtického rodu Walderode se potáhne ještě dlouho. Ačkoli semilský soud v září rozhodl, že dědička má nárok na bývalé panství, proti rozsudku se odvolá turnovská radnice.

Spory o vydání bývalého panství poslednímu ze šlechtického rodu Karlovi a jeho dědičce Johanně Kammerlanderové se vedou už skoro čtvrt století. Jde především o pozemky na Turnovsku a zámek Hrubý Rohozec.

Semilský soud sice nedávno rozhodl, že Johanna Kammerlanderová má nárok na navrácení majetku zabaveného po II. světové válce podle Benešových dekretů, ale proti rozsudku se určitě odvolá město Turnov.

„Musíme chránit náš majetek,“ říká starosta Tomáš Hocke. „Spravujeme ho jako veřejný a nemůžeme ho vydat dobrovolně.“

Hocke si myslí, že potrvá ještě nejméně deset let, než kauza Walderode skončí. „To je realita českého soudnictví,“ dodává starosta.

Nároky Johanny Kammerlanderové se týkají městských pozemků v Daliměřicích, Dolánkách i v průmyslové zóně na Vesecku. Podle Hockeho se kauza Walderode vztahuje i na některé městské pozemky přímo v Turnově.

„Restituční nároky dědičky rodu Walderode komplikují rozvoj průmyslové zóny ve Vesecku,“ upozorňuje Hocke.

„My jako město ale necítíme k Johanně Kammerlanderové averzi. Snažíme se dohodnout s jejím advokátem Romanem Heydukem smírčí cestou - kromě jiného v případech, kdy na pozemcích, jichž se restituční žádost týká, potřebujeme umístit veřejné osvětlení.“

Firmy vyplatily vysoké odškodné

Některé firmy v průmyslové zóně Vesecko se v minulosti s Johannou Kammerlanderovou domluvily, aby stáhla své nároky na pozemky, které potřebovaly, a vyplatily jí pak vysoké odškodné.

„Město ale k podobnému mimosoudnímu vyrovnání sáhnout nemůže,“ vysvětluje starosta.

„Teď čekáme až dostaneme od semilského soudu odůvodnění rozsudku. Pak se odvoláme. Chceme rozporovat skutečnost, že ministerstvo vnitra vrátilo Karlovi des Fours Walderode v roce 1992 československé občanství. Existují totiž svědectví o jeho spolupráci s Němci za druhé světové války.“

Ve prospěch Walderodeho naopak hovoří svědectví o jeho práci tlumočníka u Vojenského soudu v Praze. Pokoušel se tam pomáhat lidem pronásledovaným nacisty.

Walderode byl důstojníkem nacistické armády

V průběhu kauzy se objevila tvrzení odborníků, že Walderode žádá o vydání majetku za tři a půl miliardy korun.

Bývalý právník šlechtické rodiny Felix Nevřela nicméně hovořil o majetku za zhruba 120 milionů korun. Karel des Fours Walderode přišel o rodový majetek po druhé světové válce kvůli členství v Sudetoněmecké straně.

Byl také důstojníkem nacistické armády - wehrmachtu. V roce 1947 však úřady uznaly, že se během války neprovinil proti republice a vrátily mu československé občanství.

Majetek nazpět již nezískal, v roce 1948 převzali moc komunisté a šlechtic republiku opustil.

Po roce 1989 se Walderode o bývalé panství přihlásil a vypukla dosud nezavršená soudní válka. V roce 2002 Walderode zemřel. Ve snaze o vydání rodového majetku pokračovala vdova po Walderodem Johanna Kammerlanderová.

Semilský soud nejprve její restituční žádost zamítl. Obrat nastal v roce 2008, kdy Ústavní soud rozhodl, že Kammerlanderová má nárok na vydání lesa u obce Žďárek na Liberecku.

Rozsudek vzal v potaz semilský okresní soud a v roce 2011 přiřkl dědičce rodu Hrubý Rohozec a pozemky na bývalém panství. Následovala však odvolání. Krajský soud v Hradci Králové na jejich základě v roce 2013 rozsudek zrušil a kauzu poslal zase k semilskému soudu. Tam Kammerlanderová v září znovu vyhrála, ale vydání majetku opět zbrzdí odvolání.