Podle ředitelů škol za tím stojí hlavně stipendia, díky nimž se pomalu lepší prospěch a docházka také u stávajících učňů.

Přihlášky na střední školy deváťáci odevzdávali do 1. března. Ačkoliv na učební obory, které se dlouhodobě potýkají s nezájmem, se hlásí po jednotlivcích, pro střední školy je to dobrá zpráva.

„Na podporované obory máme letos víc přihlášek. Například na klempíře se loni nehlásil nikdo, letos přišlo šest přihlášek. Určitě tak obor otevřeme,“ uvedl ředitel Střední školy technických oborů v Havířově-Šumbarku Jaroslav Knopp.

Absolventi základních škol se více hlásí také na tesaře, zhruba o čtvrtinu narostl havířovské škole i počet přihlášek na učební obor zedník. „Vzhledem k dlouhodobému vývoji je to solidní. Celkově zřejmě zapůsobila propagace řemeslných oborů,“ zhodnotil ředitel Knopp.

Začátkem letošního roku kraj spustil obří informační kampaň

Více přihlášek hlásí i Gymnázium a střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tam se učí elektrikáři, další z ohrožených oborů.

„Přihlášek máme víc než loni a přičítáme to stipendiím. I když není jisté, že všichni zájemci nastoupí, neboť většinou si jako druhou možnost dávají elektrotechniku, vnímáme podporu řemeslných oborů pozitivně. Rodiče se na stipendia i související záležitosti často ptali,“ řekla ředitelka školy Milena Vaverková.

Motivační a prospěchová stipendia mohou na krajských středních školách získat žáci třinácti vybraných učebních oborů už od loňska. Začátkem letošního roku kraj spustil obří informační kampaň na podporu těchto řemesel. Chce změnit přístup dětí, ale i jejich rodičů při výběru střední školy. Právě po absolventech těchto nejméně vyhledávaných oborů je totiž na trhu práce největší hlad.

„Vnímám to jako bolest dnešní ambiciózní doby. Je trendem hlásit na gymnázia nebo obory s maturitou také žáky, kteří nejsou studijními typy. Děti se tak ve škole trápí a po absolvování složitě hledají kvalitní uplatnění. Přitom by stačilo si s nohama na zemi vybrat řemeslo, které bude žáka bavit, ve kterém bude vynikat a které ho jednou velmi dobře uživí,“ komentoval hejtman Ivo Vondrák.

V posledních deseti letech se na maturitní obory dostane zhruba 68 procent absolventů základních škol, z toho dvacet procent na gymnázia. Do nematuritních oborů nastupuje 32 procent. Trend se v posledních deseti letech vůbec nemění. Celková čísla, která by naznačovala, že by letošní rok mohl být jiný, kraj zatím nemá.

„Souhrnné informace o počtu přihlášek do jednotlivých oborů ve středních školách v tuto chvíli ještě nemáme. Podle neoficiálních informací ze strany ředitelů byl ale mírně zvýšený zájem o některé z podporovaných oborů,“ uvedla Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu.

Některé obory se ale neotevřou

Ředitelé škol už teď vidí účinek stipendií i na stávajících studentech. „V prvním ročníku se zlepšila docházka i studijní výsledky,“ popsala Milena Vaverková.

Podle Jaroslava Knoppa je důležité především udržet žáky ve škole. „Kritéria pro přiznání motivačních stipendií nejsou zase tak náročná, chceme především zamezit záškoláctví. Když žáky udržíme ve škole, lepší se i prospěch,“ míní.

U některých oborů v kraji však bude na znovuotevření potřeba zřejmě delší čas. Například obor kloboučnický plsťař nemá kvůli nezájmu ani jeden ročník, ačkoliv novojičínský Tonak by absolventy zaměstnal hned. Ani letošek nepřinesl změnu. „Nepřišla žádná přihláška,“ uvádí Jana Kellnerová ze Střední školy Odry, která obor jako jediná v republice nabízí.