Kraj se může pyšnit nejvyšší kapacitou zařízení pro seniory nebo širokou nabídkou volnočasových aktivit. Postupu na nejvyšší stupínek však brání především vysoká produkce komunálního odpadu nebo jedna z nejnižších průměrných mezd v republice.

„Myslím si, že je to způsobené stabilitou podniků, ve kterých si lidé drží své pracovní pozice. Zkrátka si váží svého zaměstnání a jsou ochotni pracovat za menší peníze. Určitou roli v tom může hrát i neochota stěhovat se za lépe placenou prací. Rozhodně však mohu vyloučit to, že by za to mohlo najímání zahraničních pracovníků z východních zemí,“ říká ředitel Úřadu práce v Českých Budějovicích Ivan Loukota.

Na druhou stranu se podle analytiků průzkumu významně podepisuje na zdejší kvalitě života mimo jiné dostatek kulturních institucí.

„Prakticky každé město v kraji nabízí nějaký žánr na vyšší úrovni, z tohoto pohledu se mi zdá, že je na tom kraj dobře. My se snažíme v posledních letech cílit i na zahraniční klientelu, všechna představení na otáčivém hledišti titulkujeme do angličtiny a němčiny,“ vysvětluje ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

 V porovnání se zbytkem republiky se Jihočeský kraj neztratil ani v otázce ochrany životního prostředí a ekologie, přestože i zde jsou rezervy k nápravě.

„Na jihu Čech je bezesporu největší kapacita čističek odpadních vod. Ale co se týče produkce komunálního odpadu, tam je kraj až na chvostu celého žebříčku,“ podotýká analytička Jana Březinová ze společnosti Datank, která projekt zpracovávala.

Skvělého výsledku dosáhl Jihočeský kraj také v otázce kapacit zařízení pro seniory, ať už se to týká ubytovacích, nebo volnočasových zařízení.

„V Táboře nemáme žádný větší převis zájemců o domovy seniorů, navíc plánujeme stavět nové centrum pro seniory, které by mělo situaci dále zlepšit. Musíme brát v úvahu, že starých lidí bude dále přibývat. Chtěli bychom také zřídit na sídlišti Nad Lužnicí volnočasové zařízení pro aktivní důchodce,“ popisuje starosta Tábora Štěpán Pavlík.

Podle něho je na druhou stranu problematická otázka dopravy ve městě, což potvrzují i výsledky výzkumu. Podobné potíže jsou i jinde v kraji, třeba v Budějovicích.

„Aktuálně pokračuje v centru Tábora několik rekonstrukcí s uzavírkami, takže je jasné, že je ta situace o něco horší. Jsou to věci, které souvisí s budováním vnitřního obchvatu města, na kterém se dlouhodobě pracuje,“ dodává Pavlík.

Kraj uspěl hned v pěti z osmi hodnotitelných kritérií

Když zůstaneme u dopravy, analytici výzkumu se shodli, že na území Jihočeského kraje jsou nejbezpečnější silnice v České republice. S tím však nesouhlasí krajský koordinátor BESIP Václav Kovář, podle něhož kraji citelně chybí dálnice a komunikace s oddělenými pruhy, které by razantně snížily riziko střetu protijedoucích vozidel.

„Když si uvědomíme, že v loňském roce zemřelo při takových nehodách 48 lidí, nemůžeme mluvit o bezpečných silnicích. Samozřejmě ve většině případů hraje roli lidský faktor, ale větší počet dálnic a silnic tohoto typu by riziko výrazně snížil. Od začátku roku navíc zemřelo na jihočeských silnicích už 33 lidí, což je velmi vysoké číslo,“ vysvětluje Kovář.

Jihočeský kraj uspěl hned v pěti z osmi hodnotitelných kritérií, ve kterých se umístil do třetího místa. V případě bezpečnosti, volnočasových aktivit a turismu, infrastruktury a občanské společnosti a tolerance obsadil dokonce druhé místo.

Jihočeští starostové navíc oceňovali i vynikající spolupráci v oblasti mikroregionů a bezproblémovou komunikaci s veřejností. Kraj by naopak měl zabrat v oblasti školství nebo zdravotnictví, kde skončil na devátém místě. Jeho obyvatelé se podle závěru analýz potýkají zejména s nízkým počtem lékáren.