Z velmi detailního sledování společnosti Obce v datech vyplynulo, že v kraji se nejlépe žije v Rychnově nad Kněžnou, kousek za ním se umístilo Nové Město nad Metují. 

„Jsme zcela určitě přesnější než předchozí průzkumy, které ani zdaleka neřešily tolik dat jako my. Kromě jiného vyzobáváme data prostřednictvím automatizovaných robotů, což jiné žebříčky nedělají, a zodpovědně můžu říct, že náš výzkum je na jiné kvalitativní úrovni. Použili jsme standardní metodiky známé ve světě v kombinaci s moderními technickými nástroji. Samozřejmě jsou upravené na podmínky České republiky, protože se západní Evropou se srovnávat nemůžeme,“ říká Jan Havránek, jednatel Obce v datech, která vznikla kvůli sledování indexu kvality života. 

Zatímco třeba analýza společnosti MasterCard hodnotila podle 11 kritérií, ta nejnovější zohledňuje 29 kategorií sdružených do tří nejdůležitějších oblastí: zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání i vztahy a služby.

Právě poslední kategorie pro Hradec Králové dopadla nejlépe, v republice byl čtrnáctý.

V hodnocení zdraví, které zohledňuje nejen obvyklý index průměrné délky života, ale i indexy dětských či praktických lékařů, lékáren, znečišťovatelů nebo chráněných území, bylo město až na 60. příčce, v kraji sedmé. 

Nejhůř Hradec dopadl v materiálním zabezpečení a vzdělání, které hodnotí indexy nabídky pracovních míst, finanční dostupnosti bydlení, hmotné nouze nebo kapacity škol. Tady je město v republice až na zarážejícím 71. místě a v kraji na 13. příčce.

Výsledky mohou snadno posloužit i v předvolebním boji. Poněkud zkratkovitě je však vyhodnotili Svobodní.

„Hradec Králové se v kvalitě života propadl až na 24. místo. Může za to neschopnost současného zastupitelstva, jehož jediným cílem je financovat stadion, na kterém by se snad mohlo hrát finále mistrovství světa ve fotbale. Ale zajistit lidem kvalitní bydlení například na Benešovce? To ne,“ napsali Svobodní, kteří kandidují se STAN, na svůj web.

Cílem je podle Havránka něco úplně jiného než osočování, ale přiznává, že třeba Karviná své 205. místo v republice přijímá jen velmi ztěžka.

„Argumentuje, že je krásným městem pro život. Jenže současně čerpá poměrně hodně peněz pro strukturálně postižený region a její podporou se velmi intenzivně zabývá i vláda. Ale taková diskuse je potřeba. Naším cílem je vyvolat diskusi, aby si města sama položila otázku, jestli někde mají prostor pro zlepšení. Můžeme jim naše data poskytnout, aby mohla zrevidovat svoje strategické plány,“ říká Havránek.

„Tuto studii neznám, ale rád se s ní seznámím. Průzkumů existuje řada a každý z nich má jiný charakter a jiné úhly pohledu. Je nutné vědět, na co se konkrétní průzkum zaměřuje, jaká má kritéria a jakou váhu mají jednotlivé oblasti. K revizi strategických plánů lze říct jen to, že Hradec se musí rozvíjet rovnoměrně. Odmítám názory, že by se měl zaměřovat jen na sport či kulturu,“ konstatuje náměstek primátora Jindřich Vedlich (Slušná politika a Hradečtí patrioti).

Hradci Králové v celkovém hodnocení ublížilo měřítko dostupnosti bydlení. 

„V tomto ukazateli Hradec skutečně velmi ztrácel, protože bydlení má relativně nedostupné v poměru k průměrnému platu. Totéž se však týkalo i Brna. Stejně důležitým kritériem je dostupnost pracovních míst. Některá města vypadají opticky dobře a bezproblémově, ale ve skutečnosti je to naopak,“ pokračuje Havránek. 

Podle něj právě Brno i Hradec Králové nedopadly tak, jak sami autoři očekávali. „Praha a její okolí je na tom sice mnohem lépe, ale Hradec stále patří mezi 20 procent těch nejkvalitnějších měst a žije se tam velmi dobře. Rovněž je nutné přiznat, že rozdíl třeba mezi 10. a 24. místem je jen velmi malý,“ podotkl Havránek.

Naopak velké rozdíly jsou mezi jednotlivými kraji, nejhůř už tradičně dopadly Moravskoslezský a Ústecký. V Královéhradeckém kraji je pouze jedno město v mapě vyvedeno ve varovné červené barvě - v celostátním měřítku až 198. Broumov. 

„Platí, že nejlépe se žije v blízkosti velkých aglomerací, kde je rozvinutá infrastruktura,“ soudí Havránek.