Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeňská radnice je po letech čekání bezbariérová, konečně má výtah

  15:12
Po více než dvaceti letech čekání má historická radnice na náměstí Republiky v Plzni výtah. Radní se sice rozhodli dlouholetý problém řešit už loni a dvakrát vyhlásili veřejnou soutěž, jenže žádná firma o zakázku neměla zájem.

Do budovy plzeňské radnice se dostanou i vozíčkáři, radnice je po více než dvaceti letech bezbariérová. | foto: Magistrát města Plzně

Důvodů bylo několik. Renesanční budova je totiž památkově chráněná a na její přestavby dohlížejí památkáři. Firmy se tak obávaly, že prodělají, a o zakázku neměly zájem.

Náročnost prací navíc zvyšoval krátký čas na provedení, což souviselo se snahou města získat dotaci. Navíc se práce musely provádět za provozu.

Město nakonec muselo veřejnou zakázku vyhlásit třikrát a až naposledy z ní vzešel vítěz. Firma Metrostav začala se stavbou výtahu a sociálního zázemí letos v lednu. Celkové náklady se vyšplhaly přes 23 milionů korun. Město získalo na projekt dotaci přes 8,6 milionů korun.

První studie úprav budovy vznikla už v roce 1995

„Návštěvníci se nyní dostanou do obřadní síně v prvním patře, stejně tak do druhého patra a výtahem je dosažitelný i sněmovní sál ve třetím patře, kde se konají zasedání zastupitelstva, školení či konference,“ uvedla mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková. Do výtahu se nastupuje z průchodu do dvora radnice, tedy přes mázhaus a vrátnici.

Bezbariérové zpřístupnění radnice bylo komplikované. „Celý radniční komplex tvoří tři propojené památkově chráněné budovy s odlišnou výškou jednotlivých podlaží. Podařilo se ale zpřístupnit devadesát procent budovy,“ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář a dodal, že výtah není z náměstí vidět, pouze z vyhlídkové věže katedrály sv. Bartoloměje.

První studie bezbariérových úprav radnice vznikla už v roce 1995. Schody v reprezentativní budově magistrátu dělaly potíže lidem, kteří si chodili na radnici pro různá ocenění. Výjimkou nebyli ani američtí a belgičtí veteráni, když přijeli na Slavnosti svobody. Absurditu stavu podtrhovala i skutečnost, že v 90. letech byl do zastupitelstva zvolen vozíčkář. Ten se ovšem kvůli postižení jednání samosprávy v zasedacím sále v nejvyšším podlaží nikdy nezúčastnil.