Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvládli transplantaci kostní dřeně. Kromě nemoci přemohli i vysoký komín

  15:52
Byl jejím prvním pacientem, jemuž transplantace kostní dřeně zachránila život. Po osmnácti letech se doktorka Petra Keslová a mladík Martin potkali pod nebetyčným továrním komínem v albrechtické továrně Detoa. Oba se na něj vyšplhali. Od země až nahoru zdolali 63 a půl metru.

„Martin se přihlásil, že by rád vylezl na tovární komín se svým kamarádem Dominikem. Také jemu jsme transplantovali kostní dřeň,“ říká Petra Keslová, lékařka z transplantační jednotky Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole. „Oba kluci výstup na komín obdivuhodně zvládli.“

Fotogalerie

Důvod, proč kluci do souboje s komínem šli, vysvětlil Martin. „Chtěli jsme to prostě zkusit,“ prohlásil. Martin, Dominik a lékařka nebyli v továrně Detoa sami. Nedávno tam přijeli také další mladí lidé nebo děti s transplantovanou kostní dření, jejich rodiny, zdravotníci z Motola a dobrovolníci. Měli tam své již třetí každoroční setkání. Poprvé se vydali na Ještěd, podruhé v Mníšku pod Brdy. Sdružují se ve spolku Donor (Dárce).

„Jizerské hory jsme si vybrali, protože jsem z Jiřetína pod Bukovou a jezdím sem pořád na chalupu po mamince,“ prozrazuje Keslová.

Výstup na komín navázal na akci Spolu na Špičák, jejíž součástí byl i dětský den pro Donor na tanvaldském Špičáku. Zasloužili se o něj místní lidé, učitelky ze školy či účetní z obecního úřadu, albrechtický starosta Jaroslav Zeman, tanvaldský místostarosta Antonín Bělonožník nebo kapela Depozit. Děti s transplantovanou kostní dření si v továrně Detoa vyráběly v kreativních dílnách vlastní hračky.

Výstup na komín hlídali záchranáři

Výstup na komín zabezpečovali tři záchranáři z horské služby. Šplhající odvážlivce opásané úvazkem jistil jeden z koruny komína, další ze země.
Dominik se na komín dostal po železných obloucích, ačkoliv je nedoslýchavý. Horská služba se s ním ovšem domluvila na signálu, pokud by nemohl dál.

„Když tak natáhni takhle ruku do strany,“ uviděl. Pomoc však nepotřeboval a udělal radost své rodině, jež mu fandila pod komínem.

Dominik potřeboval dvě transplantace kostní dřeně, obě jako miminko. Martina zachránila transplantace rovněž jako úplně malého, a také v roce 2000.

„Transplantace kostní dřeně provádíme od roku 1989. Zvládli jsme jich už vice než šest set,“ podotýká Keslová. „V současné době jich máme třicet až čtyřicet ročně. Vyléčíme osmdesát procent dětí, jejichž šance na přežití by byla bez transplantace pětiprocentní.“

Dárců kostní dřeně přibývá

Na vrchol komína přivedli Keslovou její pacienti a jejich příbuzní. „Pořád jim říkám, jak moc jsou stateční, tak jsem chtěla ukázat, že se taky nebojím,“ poznamenává lékařka. Společné akce se účastnilo asi 250 lidí, pacientů s transplantovanou kostní dření bylo necelých sedmdesát.

„Běhá mi mráz po zádech z toho, co všechno zdravotníci dělají pro děti s transplantovanou kostní dření a jejich rodiny,“ říká Bělonožník. Z výstupu na komín i z Dětského dne na Špičáku pořizoval fotodokumentaci.

V Motole nezachraňuje transplantace kostní dřeně pouze děti se zhoubnou leukémií, ale také pacienty s poruchami obranyschopnosti organismu. Po příjmu kostní dřeně musí zůstat děti v naprosté izolaci dva měsíce a další rok žijí doma v ochranném režimu.

„V poslední době dárců kostní dřeně přibývá. Jeden z našich tatínků jich v nedávné době sehnal tisíc,“ konstatuje Keslová.