Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inženýr budoucnosti: Erudovaný, znalý jazyků a týmový hráč

  18:52
O tom, kam se ubírá strojní inženýrství a jakou roli by na této cestě měly sehrát vysoké školy ve spolupráci s firmami, diskutovali v úterý na brněnském výstavišti děkani pěti strojírenských fakult a zástupci renomovaných společností na debatě uspořádané mediální skupinou MAFRA.

Na konferenci uspořádané mediální společností MAFRA debatovali odborníci o budoucnosti strojního inženýrství. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Pozvání na debatu MF DNES a Lidových novin přijali děkani z VUT Brno, ČVUT, Vysoké školy báňské v Ostravě, Technické univerzity Liberec a Západočeské univerzity v Plzni. Mezi firmami byly zastoupeny například Bosch, Meopta, Siemens nebo ABB Robotika.

Fotogalerie

Řečníci se spolu bavili o tom, jak by si vzájemně mohli být prospěšní. Z diskuse vyplynulo, že školy bojují s úbytkem žáků v souvislosti s populační křivkou a pomohlo by jim, kdyby je firmy více zapojovaly do řešení svých výzkumných úkolů. Firmy by zase přivítaly samostatnější, lépe jazykově vybavené absolventy, vycvičené pro práci v týmu.

Co ale vysoké školy a technické obory zvlášť trápí, je nedostatek peněz. „Od roku 2000 stát nezvýšil příspěvek na jednoho studenta. Neumím si představit, co by se stalo, kdyby 15 let nevalorizoval důchody,“ poznamenal například děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.

„Jestliže jsme v roce 2005 byli financovaní státem ze 70 procent, pak dnes tyto dotace tvoří 30 procent a zbytek jsou projekty, spolupráce s firmami a stipendia. Den ze dne bychom mohli navýšit počty studentů o trojnásobek, ale neměl by je kdo zaplatit,“ poznamenal Valášek.

Podle jeho kolegy z VUT Brno Jaroslava Katolického sice školy dostaly přidáno tři miliardy, ale tím dosáhnou úrovní stěží roku 2011. „V případě, že bychom lidi na fakultě financovali pouze z výuky, už tam dávno nejsou. Na dnešním trhu práce je po nich takový hlad, že kdyby tady nebyla spolupráce s firmami v oblasti výzkumu, byly by fakulty prázdné,“ popsal Katolický.

„V naší fakultě podíl příjmů z výuky dělá zhruba třetinu všech příjmů, podpora výzkumu od institucí dělá zhruba 19 procent, smluvní výzkum 15 procent a zbytek většinou projekty ve spolupráci s firmami,“ dodal.

Většina absolventů bakalářského studia už práci má

Na druhou stranu firmy stále volají po vzdělaných a jazykově vybavených technicích a studenty si rozeberou už v době studia.

„80 až 90 procent absolventů bakalářského studia už pracuje a prakticky všichni, kteří končí už mají místo ve firmě, což je dost často důvodem, proč nechtějí vyjíždět na studijní pobyty do zahraničí a když pak za námi přijdou z firem, nemáme jim už co nabídnout,“ vyjádřil se například děkan strojní fakulty Ivo Hlavatý z Vysoké školy báňské a Technické univerzity Ostrava.

Na spolupráci se školami si firmy cení možnost dostat se do kontaktu se studenty, „otipovat“ si možné budoucí zaměstnance a pomáhat při výchově mladých odborníků.

Podle generálního ředitele skupiny Siemens pro Českou republiku Eduarda Palíška spěje strojní inženýrství k zásadní změně s revolucí průmyslu 4.0. „To není jen robotizace, ale díky digitalizaci změna celého systému od nápadu přes realizaci až po využití v praxi a inovaci výrobků. A všechny tyto sféry musí propojit jeden systém a to i v mezinárodním měřítku, protože Česko není izolované,“ poznamenal Palíšek.