Právě ta již v minulosti získala do pronájmu samotné letiště na 50 let.
„Několikrát jsme řekli, že považujeme za zásadní revizi vztahu kraje se společností. Pozemky, které jsou ve hře, by celou věc zkomplikovaly. Logistická centra podporovat chceme, nicméně v současné době jsme tomuto projektu řekli ne,“ vyjádřil se jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO). „Po konzultaci s právníky a odborníky jsme došli k názoru, že není vhodné v tuto chvíli tyto parcely jakkoliv zatěžovat,“ doplnila jej jeho náměstkyně Taťána Malá (ANO), která je zodpovědná za majetek a finance.
Jak dlouho ale bude „vyjasňování si vztahů“ s Letištěm Brno trvat, nikdo z vedení kraje nyní nedokázal odhadnout. Kdy a jestli vůbec hala za půl miliardy korun pro TNT nakonec vznikne, tak není v tuto chvíli jisté. Na otázku, jestli průtahy ovlivní další zájem o účast v zóně u letiště, společnost ve čtvrtek svou reakci MF DNES neposkytla.
Podobným způsobem však v minulosti odkládalo brněnské zastupitelstvo schválení prodeje pozemku pro sklad Amazonu na Černovické terase. A to tak dlouho, až si americký investor svůj záměr rozmyslel.
Každopádně průtahy vadí Letišti Brno. Pozemky, na nichž by mělo logistické centrum vzniknout, ovládá jeho dceřiná firma díky věcnému břemeni, které mu v roce 2007 udělil kraj. Pokud však na nich v květnu letošního roku nebude stát žádná budova, věcné břemeno podle smlouvy zanikne. Kraj by pak s pozemky mohl nakládat volně, například je pronajmout někomu jinému.
Oficiální stanovisko k novému rozhodnutí radních firma zatím neobdržela, halu ale chce i nadále stavět. „Při podzimních jednáních s vedením kraje projektu vyjádřili podporu. Výstavba nového logistického centra TNT by znamenala nejen potřebné rozšíření dopravní infrastruktury, ale také významný nárůst pracovních příležitostí a rozšíření navazujících podnikatelských aktivit,“ uvedla mluvčí Letiště Brno Kateřina Pichalová s odkazem na to, že TNT poskytující přepravní služby ve více než 200 zemích světa by nabídla práci desítkám lidí.
Brno i Tuřany projekt odmítají kvůli vyšší dopravní zátěži
Avšak rozšíření dopravní infrastruktury byl další důvod, proč se kraj rozhodl vznik logistického centra prozatím zastavit. V nové projektové dokumentaci se totiž objevilo více parkovacích i nakládacích a vykládacích míst, než bylo původně v plánu.
Kvůli tomu se vznikem haly pro TNT nesouhlasili také v městské části Brno-Tuřany. „Už tak jsou Tuřany dopravně zatížené. Dokud není hotový obchvat a dálniční sjezd na Slatinu, bude to pro nás problém,“ vysvětlil zdejší starosta Radomír Vondra (Žijeme zde).
Obdobně se k projektu postavilo také vedení Brna, které požaduje opětovnou kontrolu správnosti údajů o intenzitě dopravy. „V případě jejího nárůstu by měla dokumentace obsahovat posouzení z hlediska dopravní zátěže a jejího vlivu na propustnost dopravy a na životní prostředí. Posledním požadavkem je přímé napojení areálu na aktuálně projektovaný sjezd z dálnice D1,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Posledním důvodem, proč kraj prozatím nesouhlasil se změnou územního rozhodnutí pro výstavbu logistického centra na pozemcích poblíž letiště, byly nesrovnalosti v předložené dokumentaci. „Zjistili jsme, že ve spise nejsou některé dokumenty, které by tam měly být, abychom mohli zahájit ústní jednání,“ uvedla Malá.
O pozemky má pořád zájem také konkurenční CTP
Výstavba zóny se řešila už na podzim. Kraj v čele s tehdejším hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) za pronájem na 50 let požadoval minimálně 11,3 milionu korun, v přepočtu tedy necelých 20 tisíc korun měsíčně. A developer CTP, jenž v Brně buduje třeba průmyslovou zónu Černovická terasa, podal více než desetinásobnou nabídku. Tu Letiště Brno označilo ústy svého předsedy představenstva Jiřího Filipa jako nereálnou a účelovou. Výše jeho nabídky přitom známá není.
I CTP tak vyhlíží, co bude dál. „Stále čekáme, až kraj řekne, jestli nám pozemky dá, nedá, nebo co se s nimi vůbec děje. Počítám, že nám nedali ještě vědět právě proto, že chtějí udělat revizi smluv,“ uvedl zástupce CTP Tomáš Budař.
