Za expozicí stojí kantor Jan Hosnedl, který Bimbovy ilustrace obdivoval už odmalička. Poprvé upozornil na tak trochu zapomenutého výtvarníka před dvanácti lety.

„Tři roky jsem jezdil po celé republice a pátral po jeho dílech. Ukázalo se, že jeho život je neuvěřitelně dobrodružný,“ uvedl. Setkával se s pamětníky, sběrateli, přáteli Bohumila Konečného i jeho manželkou a dcerou.

V Galerii Jiřího Trnky pak uspořádal první expozici. Vznikl rovněž film. Tehdy se Hosnedl zařekl, že už nic podobného nebude opakovat.

„Mezitím se ale objevila řada originálů a já se dozvěděl mnoho nových informací. Když se blížilo stoleté výročí, zkrátka mi to nedalo. Rozhodl jsem se vydat knihu a uspořádat hned čtyři výstavy v místech, které jsou s Bohumilem Konečným spojené,“ přiznal.

První akce se uskutečnila v Praze, kde ilustrátor studoval na Akademii výtvarných studií. Druhá volba padla na Mariánskou Týnici. Právě na severní Plzeňsko často jezdil, v 80. letech minulého století se pak s manželkou odstěhoval do Kožlan.

15 fotografií

Hosnedl nemohl vynechat ani Bimbovo rodiště, kde kreslíř mimo jiné pracoval na dvou foglarovkách. „Návštěvníci uvidí obálku knihy Přístav volá. Na ní si můžou všimnout, že v pozadí se nachází baťovský plakát. Tehdy už Bimba totiž pracoval pro Baťu. Kromě toho šlo ještě o knihu Boj o první místo,“ zmínil.

Zajímavostí rovněž je, že obě díla vyšla v plzeňském nakladatelství Jan Kobes, které se nacházelo v Husově ulici.

Návštěvníci si v Galerii Jiřího Trnky mohou přečíst úryvky z korespondence, kterou Bohumil Konečný vedl s Jaroslavem Foglarem.

„Foglar byl velmi pedantský, takže některé náměty mu předkresloval. Z dopisů je dobře znát, jak si vyměňují názory,“ vyprávěl kantor. Obdivovat lze i reklamní plakáty, které si u něj objednával například Prazdroj.

Poprvé zájemci uvidí též výtvarné ukázky z knihy Dobrodružství v Zemi nikoho nebo časopisu Mladý hlasatel, konkrétně kousek nazvaný Zmírající slon. Dlouhých dvacet let byly uloženy v činžovním žižkovském bytě populárního spisovatele.

Plzeňskou premiéru mají rovněž erotické Intimní obrazy. „Věděli jsme, že existují. Ovšem nebylo jasné, zda je vytvořil skutečně Bimba. Jan Saudek nás utvrdil v tom, že na sérii roztomilých pornografických pohlednic si dobře pamatuje. Skutečně se pak v pozůstalosti našly skici,“ ozřejmil Hosnedl.

Kromě dobrodružných příběhů Bohumil Konečný rád zobrazoval ženy. „Nádherná je třeba obálka z Humoristických listů, která se zachovala v Památníku národního písemnictví,“ dodal.

S ženskou postavou se pojí i vůbec nejtrpčí doba života významného umělce. V 60. letech nakreslil komiks o bojovnici Amazoně. Jeho blízký přítel Petr Sadecký kresbu spolu s dalšími věcmi sebral a emigroval. Ukradené kousky pak vydával za své a zbohatl na nich.

Výstava v krajské metropoli potrvá do 19. ledna. Poté se pozornost přesune do Zlína. Zde slavný plzeňský rodák zhruba tři roky žil a pracoval pro Baťu.