Včelařské artefakty kdysi sbíral i Zátopkův otec, připomíná výstava

  9:46
Historické plakáty nalezené ve zdech včelína, sto let starý lis na med, včelařská maska připomínající artefakt z hollywoodského filmu. Na to vše mohou narazit návštěvníci Muzea Fojtství v Kopřivnici, které svou aktuální výstavou připomíná sté výročí existence zdejšího včelařského svazu.

Kurátor Ondřej Šalek ukazuje na historické exponáty, které kopřivnické muzeum vlastní i díky sběratelské aktivitě Františka Zátopka, otce slavného olympionika. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Snažili jsme se zmapovat celý průběh včelařského století, i když se zde pravděpodobně včelařilo už od středověku a první písemné zprávy máme ze 17. století,“ přibližuje kurátor Ondřej Šalek.

Muzeum se na výstavě může pochlubit celou řadou zajímavých exponátů. Ve sbírkách se nacházejí už od poloviny minulého století, a to díky někdejší úzké spolupráci s místními včelaři. 

„Po založení Lašského muzea v Kopřivnici v roce 1947 při něm vznikl i včelařský spolek, jehož hlavní postavou byl František Zátopek, otec slavného olympionika Emila Zátopka. Jeho členové pracovali na sběru tehdy už nepoužívaných včelařských pomůcek a dalších věcí, ze kterých pak v muzeu vznikla i včelařská expozice,“ objasňuje Šalek.

Kurátor Ondřej Šalek ukazuje na historické exponáty, které kopřivnické muzeum...

Její součástí byl takzvaný lašský včelín, soubor asi deseti unikátních historických klátových úlů, které byly posbírány na území celého Lašska. „Nacházel se v parku vedle vily, v níž sídlí Lašské muzeum, problémem však bylo, že jej pravidelně ničili vandalové. Proto byl celý soubor přestěhován jinam a později se většina těchto úlů dostala do rožnovského skanzenu, kde jsou dodnes k vidění,“ dodává Šalek.

Koncem šedesátých let byla expozice zrušena a přestěhovala se do depozitářů. „Znovu jsme ji veřejnosti představili před pěti lety s tím, že jsme návštěvníky požádali, aby nám nosili předměty reprezentující pozdější období, které naše dosavadní sbírka neměla zmapované,“ vypráví Šalek.

Díky tomu se do muzea dostaly i prvorepublikové propagační plakáty. „Několik z nich pochází ze zrušeného včelínu po jednom ze zakládajících členů spolku, kde byly uloženy ve stěnách jako zateplení,“ popisuje kuriozitu Šalek.