Sověti přišli díky německé pečlivosti k vzácným dílům, ukazuje výstava

  9:18
Na saském zámku Weesenstein mapují osud památek, které Němci za války ukryli a po válce je odvezli Sověti. Podrobně o tom vypráví tamní výstava nazvaná V absolutním bezpečí. Expozice je k vidění až do 31. října.

Když Rudá armáda 8. května 1945 překročila říčku Müglitz u saského zámku Weesenstein napěchovaného vzácnými uměleckými díly z nedalekých Drážďan, bylo jasné, že na zámku bude velmi brzy.

Fotogalerie

Dorazila o dva dny později a první otázka šéfa trofejního oddílu Leonida Rabinowitsche byla, kde je Sixtinská madona od renesančního malíře Raffaela Santiho. 

„Ta na zámku nebyla. Největším pokladem zámku byl pečlivě sepsaný seznam, kde jsou všechna umělecká díla ze Saska uložena,“ prozradila Andrea Dietrichová, ředitelka zámku.

Po bombardování měst Lübeck, Rostock či Kolín nad Rýnem na jaře 1942 padl mýtus neporazitelného Německa a naléhavou potřebou se stalo uchránit na území Německa před leteckými útoky vzácná umělecká díla. 

V Sasku byla ukryta na více než stovce míst a k hlavním úkrytům patřily například pevnost Königstein a zámky Albrechtsburg a Weesenstein s pevnými, dvoumetrovými zdmi. 

Víno radši zámečtí prodali obyvatelům

„V té době byl Weesenstein Saského spolku, od kterého si ho v roce 1942 pronajala vláda. Prvním krokem bylo na zámku udělat vodovod, aby v případě požáru bylo čím hasit. Poté hned proběhla zkouška,“ sdělila ředitelka nad fotografií, na které z oken zámku stříkají gejzíry vody.

Fronta se blížila a na zámku byl i sklep s více než 200 tisíci lahví vína. „Správa zámku nechtěla, aby ho vypili Rusové, proto všechno víno prodala obyvatelům. V té době muselo být v okolí hodně veselo,“ smála se Dietrichová.

V srpnu 1942 začaly vozy Německých dílen v Hellerau na Weesenstein přivážet první obrazy z drážďanské galerie, téměř celá sbírka Mědiryteckého kabinetu skončila v mučírně, následovaly knihy, sbírky hmyzu, minerály. 

„Uloženo zde bylo více než 954 beden. Kromě obrazů Rubense či Parmigianiho i díla německých romantiků, která se ovšem ruským vojákům nelíbila. Byl zde ale také slavný Mayský kodex nebo velmi vzácné planetární hodiny z 16. století,“ přiblížila ředitelka. 

Sbírka pro Hitlerovo muzeum

V zámecké soudní síni se ukrývala speciální sbírka pro plánované Hitlerovo muzeum v jeho oblíbeném Linci, pro které se připravovala sbírka nacisty ukořistěného umění z celého světa. 

„Šéf drážďanské galerie pracoval i pro muzeum v Linci. Měsíčně měl na nákup děl 1,2 milionu a do roku 1944 dostal celkem 700 milionů říšských marek. NSDAP měla nejen sponzory, ale třeba také vydala speciální dopisní známky na podporu tohoto projektu,“ přiblížila Dietrichová.

Poté, co na Weesenstein dorazila Rudá armáda, putovaly odtud všechny poklady a díky pečlivému seznamu i z jiných míst Saska do jejího sběrného skladu na zámku Pillnitz. 

Tam se vše třídilo a to nejvzácnější z celé země se odváželo do Moskvy. Rozkazy k transportu podepisoval také zmíněný šéf trofejního oddílu Leonid Rabinowitsch. 

„Jako válečná kořist bylo ze Saska odvezeno 2,6 milionu předmětů. Zpět se vrátilo 1,5 milionu věcí a zbytek dál zůstává v Rusku. Když v roce 1955 první část věcí Sovětský svaz do NDR vrátil, odůvodnil odvoz záchranou uměleckých děl, která navíc v zemi restaurovali. Není to pravda, obrazy se vrátily v žalostném stavu,“ uvedla ředitelka.

Rudoarmějec vyřízl z obrazu hlavu

Na výstavě jsou kopie i originály vzácných zachráněných předmětů, ale také knihy či hodiny, které byly zničeny při bombardování Drážďan. 

Návštěvníci si mohou prohlédnout také poničený obraz saského prince Maxmiliána. Po válce jej totiž našel sovětský voják, vyřízl z něj hlavu a odvezl si ji na památku.

Na severu Čech tak vzácné památky v archivech a muzeích nebyly, takže je nebylo potřeba před případným zničením během války či po ní ukrývat. 

„Jedinou velkou ztrátou, a to pro celou republiku, je zakládací listina Karlovy univerzity, pečetidlo, žezla a spisy univerzity, které v květnu odjely vlakem z Prahy na jih Čech. Kde jsou, nikdo neví,“ řekl ústecký archivář Vladimír Kaiser.

A jedinou „válečnou kořistí“ na severu je nález sedmi obrazů z Hitlerovy sbírky v Doksanech. Při ústupu už je totiž nestačila německá armáda odvézt s sebou.