„Naším cílem je představit pohřební rituály v období baroka. K vidění je zde řada archeologických nálezů, jako například medailonky, které měly člověka ochraňovat během života i po smrti, dále růžence, ale i části pohřebního oděvu,“ říká kurátor výstavy Jiří Orna.
Mrtví ale u sebe mívali i mnohem podivnější předměty. U jednoho se našly například krtčí drápky. Ty měly člověka během života chránit před bolestmi zubů. Když umíral, měl i tyto své amulety u sebe. Věřil totiž v posmrtný život, tedy i v to, že je bude i nadále potřebovat
V úvodu expozice, která je veřejnosti přístupná až do 4. listopadu, mohou zájemci nahlédnout i do ložnice umírajícího.
„Je zde naaranžováno vše, co měl tehdejší člověk u sebe během své takzvané poslední hodinky. V další části výstavy pak detailně představujeme význam a funkci jednotlivých předmětů, které byly součástí výbavy zesnulého,“ vysvětluje kurátor.
Vystavené artefakty pocházejí ze sbírek Západočeského muzea a Archivu hlavního města Prahy.
„V poslední době byly tématu smrti v našem muzeu věnovány dvě výstavy. Pamatuj na smrt jej uchopuje z pohledu archeologů. Díky výzkumům novověkých hřbitovů, kde se odkrývají hroby z období baroka, získáváme ke studiu někdy i velmi bohatou pohřební výbavu. V posledních osmi letech jsme dělali archeologický průzkum například v Plzni v lokalitě U Zvonu, kde došlo k odkrytí 219 hrobů. V nich byly nalezeny desítky náboženských medailonků, křížů a křížků a bezmála šest set kusů jednotlivých korálků,“ vysvětluje Orna.
Pamatuj na smrt |
Výzkum Západočeského muzea se uskutečnil také v Liticích u kostela svatého Petra a Pavla a v Plasích u kostela svatého Václava.
Mimořádný byl pro plzeňské badatele nález v Nečtinech v kostele svatého Jakuba Většího.
„Odkryli jsme zde hrobku jedince, který měl u sebe nejenom různé předměty, ale zachoval se i jeho pohřební oděv a pantofle. Nyní se snažíme dopátrat bližších informací o jeho životě,“ pokračuje Orna.
Nejtypičtější součástí pohřební výbavy člověka v období baroka byly různé medailonky.
„Obvykle pocházely z poutí. Jít třeba z Plzně do Klatov a přinést si medailonek s Pannou Marií Klatovskou mohl téměř každý. Existují ale také pochopitelně různá lokální specifika. Například U Zvonu, kde byli často pohřbíváni vojáci, jsme nalezli řadu unikátních medailonků,“ konstatuje Orna.
Vztah lidí ke smrti byl v baroku mimořádný. „Toto období se vyznačuje heslem ‚Pamatuj na smrt‘, které jsme proto použili i jako název výstavy. Smrt byla připomínána neustále. Dobře je to pozorovatelné například ve výzdobách barokních kostelů,“ uzavírá Orna.
