Retromuseum vystavuje elektrospotřebiče, které mají lidé možná ještě doma

  9:42
Když se řekne ETA, snad každý ví, že se jedná o elektrospotřebiče, které v žádné domácnosti někdejšího Československa nesměly chybět. A leckde nechybí ani dnes. Jaká je ale historie značky, která se jako jedna z mála dokázala prosadit i na trzích západní Evropy?

Minulost a také cestu výrobků populární ETY ze skicáků designera přes rýsovací prkno konstruktéra na výrobní linku a odtud do výkladních skříní a prospektů ukazuje výstava s názvem Umění (a) spotřebiče, která v těchto dnech zahájila v Retromuseu Cheb.

Myšlenka představit fenomén ETA se zrodila před několika lety ve spolupráci Východočeské galerie v Pardubicích a Národního technického muzea. K projektu se záhy připojila Galerie výtvarného umění v Chebu, respektive její pobočka Retromuseum.

Vznikla tak výstava, která nyní představuje výrobky značky Elektro-Praga a ETA v celé řadě kategorií. Výstavu s časovým záběrem od počátku čtyřicátých let do konce let osmdesátých obohacují originální obaly, propagační materiály, návody a další tiskoviny.

„Na těch exponátech je zajímavé, že řadu z nich mají ještě lidé doma, třeba někde uložené na půdě nebo ve sklepě. A v některých případech ještě i slouží,“ uvedl ředitel Retromusea Marcel Fišer, který uvedl, že ETA byla svého času fenomén.

Jako jeden z mála podniků socialistického Československa své výrobky neustále inovovala a modernizovala. Důvod? Elektrospotřebiče se vyvážely i na západ. A pokud chtěla ETA na tamních trzích uspět, musela zákazníkům nabízet stále nové modely, zdokonalovat je a střídat. To bylo u většiny podniků, zásobujících tuzemský trh nebo trhy spřátelených socialistických zemí, velmi vzácným jevem.

A právě práce designerů, tehdy označovaných jako průmysloví výtvarníci, podstatně ovlivňovala charakter spotřebičů z Hlinska už od poloviny padesátých let. Svou podobu, obaly, a dokonce názvy získaly výrobky, dnes považované za ikony československého designu.

Vedoucí oddělení Stanislav Lachman, absolvent architektury na pražské VŠUP, se koncem 50. let stal hlavním výtvarníkem výzkumného a vývojového střediska Elektro-Pragy Hlinsko, které vzniklo transformací Kovotechny. Propagačnímu oddělení zas dominovala tvorba pozoruhodného Emanuela Kupčíka.

Ojedinělou výstavu bude možné v prostorách Retromusea na náměstí Krále Jiřího navštívit až do konce září.